Geschaderův dům
Geschaderův dům je klasicistní měšťanský dům v historickém centru Šumperka a je pojmenován podle posledního majitele Aloise Geschadera. Nejstarší prokazatelně známé záznamy pochází z roku 1535. Dnešní podobu získal přestavbou na konci 18. století. V současnosti je budova využívána jako Evropský dům setkávání. Budova je chráněna zákonem jako kulturní památka České republiky.
| Geschaderův dům | |
|---|---|
 Geschaderův dům | |
| Poloha | |
| Adresa | Šumperk,  Česko |
| Ulice | Kladská |
| Souřadnice | 49°57′54,44″ s. š., 16°58′19,11″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23277/8-1277 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejstarší historie editovat
Původně dům patřil zřejmě dominikánskému klášteru. V 16. století pak přešel do soukromých rukou. Prvním majitelem byl patrně hejtman žerotínského panství Jan Šalin (Schalini). V polovině 17. století dům koupil Valentin Peschke, výrobce textilní látky zvané trip. Jeho syn, Heinrich Peschke, patřil k nejvýznamnějším majitelům a nejpozoruhodnějším postavám šumperské historie.
Období čarodějnických procesů editovat
Heinrich Peschke, kterého Václav Kaplický v románu Kladivo na čarodějnice počeštil na Jindřich Peške, zdědil spolu s bratry po otci tajemství výroby již zmiňovaného tripu. Jeho bohatství mu dopomohlo k postavení mezi nejvlivnější osoby města a v 70. letech 17. století se stal městským rychtářem. V období čarodějnických procesů[1] byl i s manželkou obviněn z čarodějnictví a po několikaletém mučení zemřel. Inkvizitor Jindřich Boblig z Edelstatu se nikdy jeho přiznání k čarodějnictví nedočkal. Peškeho dům získal velice výhodně jeden z jeho soudců, knížecí rychtář Franz Ferdinand Gaup.
Období od 18. století editovat
Od roku 1713, kdy Franz Gaup zemřel, dům měnil majitele a procházel stavebními úpravami. O jeho dnešní podobu se zasloužil Anton von Tersch, který jeho přestavbu dokončil. Posledním významným soukromým majitelem byl obchodník Alois Geschader, podle něhož je dům dodnes nazýván. V roce 1901 se stalo vlastníkem Město Šumperk[2], které zde po první světové válce zřídilo městské muzeum. V letech 1959 – 1988 se budova stala sídlem okresního archivu. Následně byla několik let prázdná.
Evropský dům setkávání editovat
V letech 1994 – 1995 proběhla celková rekonstrukce budovy, na které se mimo města a státu finančně podílely také Spolková republika Německo a sbírky od občanů obou zemí. V březnu 1995 schválilo Zastupitelstvo města Šumperka nový název Geschaderova domu – Dům evropského setkávání[3]. Jeho slavnostní otevření se uskutečnilo 26. srpna 1995. V současné době je Dům evropského setkávání sídlem Společnosti česko-německého porozumění Šumperk – Jeseníky.
Expozice čarodějnických procesů editovat
V původním gotickém sklepení je od roku 2010 umístěna expozice Čarodějnické procesy, která přibližuje historické události z období 2. poloviny 17. století. Expozice využívá nejmodernější technologii průvodcování, tzv. guidePORT a je jedním ze zastavení na Čarodějnické cyklotrase vedoucí po stopách čarodějnických procesů od Mohelnice přes Šumperk až do Zlatých Hor, polské Nisy a Paczkowa.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geschaderův dům na Wikimedia Commons
Reference editovat
Literatura editovat
- Polách D., Kauza Geschaderův dům, Šumperk 1995
- Spurný Fr., 700 let města Šumperka 1276-1976, Šumperk 1976
- Jarmarová H., Šumperk – Zmizelá Morava a Slezsko, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka v Praze a Litomyšli, 2009, ISBN 978-80-7185-952-9
- Město Šumperk, Kde v Šumperku žily čarodějnice, 2007
- Spurný, F., Pavlíček, J., Šumperské proměny, Veduta Štíty 1991, ISBN 80-900893-9-9
- Neubauerová M., Polách D., Zpráva o nevíře, Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, 2010, ISBN 978-80-904386-1-3
- Čarodějnická cyklotrasa, Grzegorz Zwoliňski, 2009, ISBN 978-83-61829-84-3