Gerhard Lenski
Gerhard Emmanuel „Gerry“ Lenski, Jr. (13. srpna 1924 Washington, D.C. – 7. prosince 2015) byl americký sociolog, který se zasloužil o sociologii náboženství, teorii sociální nerovnosti a představil ekologicko-evoluční teorii. Většinu své kariéry strávil jako profesor na University of North Carolina v Chapel Hill, kde působil jako vedoucí katedry sociologie v letech 1969-1972, a jako předseda odboru sociálních věd v letech 1976-1978.
| Gerhard Lenski | |
|---|---|
| Narození | 13. srpna 1924 Washington, D.C. |
| Úmrtí | 7. prosince 2015 (ve věku 91 let) |
| Alma mater | Yaleova univerzita (do 1950) |
| Pracoviště | Severokarolínská univerzita v Chapel Hill |
| Obor | sociologie náboženství |
| Ocenění | W.E.B. Du Bois Career of Distinguished Scholarship award (2002) Guggenheimovo stipendium |
| Děti | Richard Lenski |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vědecká práce editovat
Sociologie náboženství editovat
Na počátku své kariéry se Lenski věnoval studiu sociologie náboženství. Hlavní myšlenkou jeho výzkumu byla snaha popsat vliv náboženství na každodenní život jednotlivce a sekulární organizaci státu. Svůj dosavadní výzkum publikoval v díle Náboženský faktor. Lenski empirickým výzkumem odkryl výrazný vliv náboženské identity jednotlivce na mnohé aspekty každodenního života, jako je politika (např. politické ideologie, preference k jednotlivým politickým stranám), ekonomie (např. vztah k práci a odborům) a rodinný život (např. počet dětí, vztahy v rodině)[1].
Jako jeden z konkrétních příkladů uvádí postoj jednotlivých církví k intelektuální autonomii. Židé a protestanti jsou podle něj více názorově nezávislí na názorech své církve než katolíci, kteří si cení jisté úrovně “poslušnosti” a jsou tak méně inklinováni ke vstupu do vědy[2]. Tento názor sdílel i s katolickými sociology[3][4].
Kritika marxismu a statusová inkonzistence editovat
V 50. letech 20. století Lenski věnoval zvláštní pozornost marxismu. Karl Marx byl pro něj zdrojem inspirace, protože Lenského fascinovalo vše, co se týkalo utváření společnosti.[5] Marx společnost rozděloval na dvě strany - vykořisťované a vykořisťovatele[6]. Podle Lenského se však toto pojetí ukázalo jako nereálné a sám vyvinul novou teorii zvanou inkonzistence statusu[7]. Jinými slovy jde o teorii zabývající se nestálostí postavení jedince ve společnosti. Říká, že člověk se často nachází v různých třídách na různých pozicích, tedy že jeho status není stálý[8]. Jeho práce v tomto směru mu zajistila uznání mnoha předních sociologů tehdejší doby, kteří ji považovali za užitečnou metodu, která jim pomohla lépe porozumět nerovnostem ve společnosti[9].
Ekologicko-evoluční teorie editovat
Ekologicko-evoluční teorie podle Gerharda Lenskeho je sociologická teorie sociokulturní evoluce, která vysvětluje původ a změnu společnosti a kultury vlivem přírodního prostředí a technologické změny.[10]
Lenski tvrdí, že tato teorie je ve srovnání s biologickou evolucí účelnější a mnohem rychlejší. V sociokulturní evoluci existuje také proces intersociální selekce (v biologické evoluci - přežití nejsilnějších), kdy jsou méně vhodné sociokulturní systémy nahrazeny účinnějšími. Je to díky vysoké technické úrovni společností.[11]
Technologický faktor je pro Lenskeho velmi důležitý. Zdůrazňuje ho nad všemi ostatními faktory, a proto vznikla ekologická a evoluční typologie lidských společností.[10] Velkou roli hraje také životní prostředí a zeměpisná poloho obecně, neboť izolované společnosti váznou na spolupráci s ostatními zeměmi.
Rozlišuje společnosti na:
- Společnost lovců a sběračů
- Zahradnická společnost
- Zemědělská neboli agrární společnost
- Průmyslová společnost
- Rybářská společnost
- Námořní společnost
Lenskeho teorii můžeme použít k analýze změn sociálních nerovností. V každé společnosti je určitá úroveň sociální nerovnosti, což je správně, protože to souvisí s rozdíly ve schopnostech jednotlivců. Sociální nerovnost byla ve společnostech vždy vyšší než jaká by měla být, neboť si elity chtěly udržet své dominantní postavení. Sociální nerovnost dosáhla nejvyšší úrovně v agrárních nebo v průmyslových společnost a od té doby klesá.[11]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerhard Lenski na anglické Wikipedii.
- ↑ MCNAIR, Bernice; BARNETT. Introduction: The Life, Career, and Social Thought of Gerhard Lenski: Scholar, Teacher, Mentor, Leader. [s.l.]: [s.n.], 2004.
- ↑ LENSKI, Gerhard. Náboženský faktor. [s.l.]: [s.n.] S. 350–352.
- ↑ O’DEA, Thomas F. The American Catholic Dilemma: An Inquiry into the Intellectual Life. New York, N.Y.: [s.n.], 1958.
- ↑ CHRIST, Frank L.; SHERRY, Gerard. American Catholicism and the Intellectual Ideal. New York, N.Y.: [s.n.], 1961. Dostupné online.
- ↑ LENSKI, Gerhard. Marxist Experiments in Destratification: An Appraisal. Social Forces. 1978, roč. 57, čís. 2, s. 364–383. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 0037-7732. DOI 10.2307/2577674.
- ↑ VANĚK, ANTONÍN. K pojetí sociální struktury. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review. 1975, roč. 11, čís. 6, s. 561–573. Dostupné online [cit. 2020-11-22]. ISSN 0038-0288.
- ↑ Status Inconsistency. kolibri.teacherinabox.org.au [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Inkonzistence statusu – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
- ↑ MATĚJŮ, PETR; KREIDL, MARTIN. Vývoj statusové konzistence v České republice 1991-1999 / Changes in Status Consistency in the Czech Republic 1991-1999. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review. 1999, roč. 35, čís. 3, s. 269–292. Dostupné online [cit. 2020-11-22]. ISSN 0038-0288.
- ↑ a b MICHIE, Jonathan. Reader's Guide to the Social Sciences. [s.l.]: Routledge 2166 s. Dostupné online. ISBN 978-1-135-93226-8. (anglicky) Google-Books-ID: ip_IAgAAQBAJ.
- ↑ a b VAUGHN, Michael G.; DELISI, Matt; MATTO, Holly C. Human Behavior: A Cell to Society Approach. [s.l.]: John Wiley & Sons 694 s. Dostupné online. ISBN 978-1-118-41625-9. (anglicky) Google-Books-ID: iRtrAAAAQBAJ.
