Fraucimor

Fraucimor (z německého Frauzimmer – ženský pokoj, dobově frawenzymer) bylo v německy mluvících zemích označení jak pro komnaty (resp. část sídla) vyčleněné pro manželku šlechtice či panovníka, tak pro celý její dvůr, tj. skupinu osob, které jí dělaly společnost a doprovod zejména při slavnostních příležitostech, nebo pro ni vykonávaly různé domácí práce. V tomto významu se používalo od 15. století, od 17. století se význam postupně měnil.

Daniel Chodowiecki: mědiryt znázorňující ženy při domácích pracích (1774)

Fraucimor mohlo tvořit až 50 osob obou pohlaví. Patřil do něj hofmistr či hofmistrová, dvorní kaplan, šašek, dále šlo o pokojské, služky a čeledíny, švadleny, pradleny, kuchaře, nižší úředníky a další.

Fraucimor (ve smyslu obydlí) byl často umístěn odděleně od obytných prostor šlechtice a řídil se zvláštními pravidly.

V 17. století začal být pojem fraucimor používán pro skupinu žen a později ženy obecně. V původním významu přestal být pojem používán zhruba v 18. století.

V hovorové němčině se výrazu fraucimor převážně používá jako pejorativum pro ženu obecně: Was will dieses Frauenzimmer, srovnej s českým Co (tu) chce tahle ženština.

Jako fraucimor se označuje také část hradu nebo zámku vyhrazená pouze ženám a ženskému služebnictvu. Například na Karlštejně sloužilo jako fraucimor podkroví Císařského paláce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frauenzimmer na německé Wikipedii.

Literatura

• Josef Janáček: Ženy české renesance, Brána, Praha 1996, ISBN 80-85946-25-4, str. 77-85
• Petra Lišková: Karlštejn nabídne prohlídku prostorů bývalého fraucimoru, Berounský deník 3. 3. 2010, str. 3

Související články

• Dvorní dáma
• Harém

Externí odkazy

• Fraucimor Archivováno 8. 8. 2016 na Wayback Machine.