Wikipedie

František Xaver Procházka

český malíř, grafik a restaurátor
Další významy jsou uvedeny na stránce František Xaver Procházka (rozcestník).

František Xaver Procházka (27. listopadu 1746, Praha – 15. dubna 1815, Praha-Hradčany[1]), byl český malíř, grafik a restaurátor.

František Xaver Procházka
František Xaver Procházka na dobovém portrétu
František Xaver Procházka na dobovém portrétu
Narození27. listopadu 1740
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí15. dubna 1815
Praha-Hradčany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánímalíř, restaurátor, grafik a kreslíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Procházka navštěvoval piaristické gymnasium vedené Gelasiem Dobnerem. V letech 1762–1763 se školil v malířské a restaurátorské dílně Jana Kastnera, v dílně Norberta Grunda (1764) a poté 1764–1768 v malířské škole Carla Michoriho v Drážďanech. V letech 1769–1771 doprovázel knížete Schwarzenberga po Německu, Rakousku a Itálii. Mezi léty 1772–1773 se vrátil z cest, usadil se v Praze a v roce 1787 koupil dům na Novém Městě.

Dílo editovat

Procházka zprvu maloval oltářní obrazy a po ztrátě zakázek se živil restaurováním. Jako restaurátor mimo jiné zachránil roku 1786 Rubensovy obrazy hlavního oltáře malostranského kostela svatého Tomáše (nyní v Národní galerii) a opravil Reinerovu fresku v kapličce sv. Barbory na Hradčanech (1804).

Až po roce 1800, v reakci na měnící se poptávku, se začal věnovat malbě krajin. Navázal na tradici českého rokokového krajinářství a uplatňoval podobné motivy jako Norbert Grund nebo Ignác Raab. V ojedinělých rokokově pojatých figurálních malbách odkazuje na Františka Xavera Palka. V souladu s tehdejší raně romantickou literaturou (Salomon Gessner) si osvojil idylické pojetí krajiny, do které komponoval ruiny nebo fragmenty antických sloupů.[2][3] Podle přežívajících zvyklostí tvořil komplementární protějškové obrazy poskytující panoramatický pohled. Sentimentálně podbarvené krajiny kde hlavním výtvarným prostředkem byla barva a chvějivé, měkce a iluzivně působící světlo, ovlivnily ještě jeho následovníky z Haushoferovy školy.

Známá díla editovat

  • Noční krajina s ruinou a loďkou (1800), Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Krajina se zříceninou hradu a mostu, Krajina s věží (po 1800), Oblastní galerie v Liberci
  • Zřícenina, Krajina s křížem (1808?), Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Sv. Roch, sv. Šebestián (1806), Národní galerie v Praze
  • Stavba stezky před zříceninou (1806), Národní galerie v Praze
  • Krajina se stromem a poutníky (1806), Národní galerie v Praze
  • Ranní krajina (Pohoštění pod stromy před zříceninou), před 1808, Národní galerie v Praze
  • Večerní krajina (Pastýři u vodopádu), před 1808, Národní galerie v Praze
  • Hrob ve zříceninách (1808), Královská kanonie premonstrátů na Strahově[4]

Zastoupení ve sbírkách editovat

Autorské výstavy editovat

  • 1960 František Xaver Procházka, Valdštejnská jízdárna, Praha
  • 1983 František Xaver Procházka 1746 – 1815, Klášter sv. Anežky České, Praha

Galerie editovat

  •  
    František Xaver Procházka - Nočni krajina s hradem (před 1909)
  •  
    František Xaver Procházka - Cestou na pastvu
  •  
    František Xaver Procházka - Na pastvě
  •  
    František Xaver Procházka - Horská krajina s jezerem

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při Strahovském klášteře na Hradčanech v Praze
  2. ↑ Noční krajina s kahanem a fragmentem sloupu Archivováno 21. 7. 2015 na Wayback Machine. na www.strahovskyklaster.cz
  3. ↑ Noční krajina s vázou a obeliskem Archivováno 21. 7. 2015 na Wayback Machine. na www.strahovskyklaster.cz
  4. ↑ Hrob ve zříceninách Archivováno 21. 7. 2015 na Wayback Machine. na www.strahovskyklaster.cz

Literatura editovat

  • F. X. Procházka, 1960, Kesner Ladislav, kat. 12 s., k výstavě ve Valdštejnské jízdárně
  • Štech V.V., F. X. Procházka (1740-1815), Umění IX, Praha 1961, s. 194-195
  • Blažíček O J, a kol., Barok v Čechách, Katalog stálé výstavy ve státním zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou, Obelisk, Praha 1973, s. 140–141
  • František Xaver Procházka 1746-1815, Blažíčková Horová Naděžda, kat. 37 s., Národní galerie v Praze 1983
  • Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790-1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009, s. 10, ISBN 978-80-7035-426-1

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Xaver_Procházka&oldid=21960129“