František Koláček (kartograf)

český geograf a kartograf

František Koláček (9. prosince 1881 Brno[1]7. května 1942 Mauthausen) byl český pedagog, kartograf a geograf. Pro odbojovou činnost byl za nacistické okupace popraven.

František Koláček
Narození9. prosince 1881
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1942 (ve věku 60 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
BydlištěBrno
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánígeograf, učitel a kartograf
ZaměstnavatelMasarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život

editovat

Narodil se v Brně, v rodině profesora brněnského gymnázia Františka Koláčka staršího a jeho manželky Aloisie, rozené Vodičkové.[1] Sestra Hermína se narodila roku 1883 také v Brně. Od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze.[2][3][p 1] V letech 1892–1900 vystudoval gymnázium v Praze - Královských Vinohradech. V roce 1939 se oženil s brněnskou lékařkou MUDr. Miroslavou Mazalovou, roz. Kühnovou (*1892).[4]

Profesní kariéra

editovat

V letech 1901–1905 studoval dějepis a zeměpis na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia ukončil v roce 1906 doktorátem.[5] Poté působil jako středoškolský profesor, nejprve v Praze, poté v Pardubicích.[6] V roce 1921 se stal soukromým docentem regionálního zeměpisu na Masarykově univerzitě v Brně.[7] Na této univerzitě se stal v roce 1923 mimořádným[8] a 1929 řádným profesorem geografie. Pro školní rok 1931–1932 byl zvolen děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.[9]

Okupace a smrt

editovat

Za okupace se zapojil do odboje, spolu s dalšími brněnskými vysokoškolskými pedagogy. V roce 1941 byl zatčen brněnským gestapem. Při zatýkání nalezlo gestapo i vojenskou mapu území Moravy a Slezska, na které byly vyznačeny plochy vhodné z geografického a klimatologického hlediska pro případné vzdušné výsadky. Profesor Koláček byl při vyslýchání zatčených označen jako autor těchto analýz a následně 5. prosince 1941 zatčen.[10] Byl odsouzen k smrti brněnským stanným soudem 13. ledna 1942. Popraven byl spolu s dalšími 72 odbojáři v koncentračním táboře Mauthausen.[11] Symbolický hrob má na brněnském Ústředním hřbitově.[12]

František Koláček vydal zhruba 100 děl, mezi nimi např.

Studie o zemětřeseních

editovat
  • Studie o českých zemětřeseních (1910)
  • Karpatské zemětřesení na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)
  • Seznam otřesů pozorovaných na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)

Zeměpisné publikace a učebnice

editovat
  • Úvod do kartografie čili do nauky o mapách (Zemský ústřední spolek Jednot učitelských v král. Českém, 1913)
  • Fysikální zeměpis karpatské části Československé republiky / (Česká grafická Unie, 1921)
  • Jak se změnila mapa světa po válce (Jos. R. Vilímek, Praha, 1922)
  • Zeměpis Československa (Melantrich a vlastním nákladem, Praha, 1934)
  • Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních škol (spolu s Klementem Urbanem a Františkem Zpěvákem, Československá grafická Unie, 1936; Česká grafická unie, 1947 a 1948)

Kartografické práce - mapy

editovat
  • Podrobná nástěnná mapa republiky československé : Západní část: Čechy, Morava, Slezsko (Měř. 1:200 000, spolu s PhDr. Bohuslavem Horákem, (Brno, Ústřední nakladatelství učitelské čsl., 1923)
  • Oblastní odtoková mapa Moravy (Carte géographique du débit d’eau relatif de la Moravie) (Brno, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 1925)
  • Mapa okresu Tišnovského (Měř. 1:25 000, spolu s F. Syrovátkou, 1933)

Ostatní

editovat

Některé práce Františka Koláčka byly zaměřeny na historickou kartografii, např. Nejstarší mapa Moravy, Dva plány Prahy z let 1741 a 1742 ze sbírek map v rajhradském klášteře a Některé poznámky o Müllerových mapách.[6] Též popularizoval vědu veřejnými přednáškami o klimatologii a kartografii v brněnském rozhlase a na univerzitě.[13][14]


Ocenění

editovat
 
Kámen zmizelých pro Františka Koláčka

Za života:

Posmrtně:

  •   Československý válečný kříž 1939 in memoriam
  • Čestný člen Muzejního spolku in memoriam,
  • Jméno Františka Koláčka je uvedeno na pamětní desce vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945 a na pamětní desce Sokola Brno I v Kounicově ulici[16]
  • Česká geografická společnost mu udělila čestné členství in memoriam (1946)
  • V roce 2014 byl před domem Pionýrská 7/01 umístěn Kámen zmizelých (Stolperstein) se jménem Františka Koláčka.[17]

Poznámky

editovat
  1. Otec, František Koláček st. (1850–1912), se v Praze stal profesorem matematické fyziky na české univerzitě, dvorním radou a nositelem mnoha dalších čestných titulů.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat