František Bílek (kněz)

český římskokatolický duchovní

J.M. can. František Bílek (16. února 1926 Zarazice15. května 1996 Veselí nad Moravou) byl český římskokatolický kněz, okrskový vikář turnovského vikariátu, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.

Jeho Milost
František Bílek
Čestný kanovník litoměřické kapituly
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení30. června 1973
světitel Štěpán Trochta
Osobní údaje
Datum narození16. února 1926
Místo narozeníZarazice, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí15. května 1996 (ve věku 70 let)
Místo úmrtíVeselí nad Moravou, ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Povolánířímskokatolický duchovní
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studium

editovat

V roce 1969 vstoupil do litoměřického kněžského semináře a absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu. Vzhledem k přirozené autoritě, kterou měl, stal se v semináři prefektem bohoslovců nižších ročníků. Protože mu bylo v době nástupu do semináře již 43 let, jednalo se o tzv. pozdní kněžské povolání. Na kněze byl vysvěcen kardinálem Štěpánem Trochtou 30. června 1973 v litoměřické katedrále.

Pastorace

editovat

Od 1. srpna 1973 byl jmenován kaplanem v Turnově, později se tam stal farářem. Od 1. srpna 1975 se stal administrátorem, později farářem v Libuni a také administrátorem excurrendo farností Újezd pod Troskami a Mladějov. Zde se zasloužil o udržení památky na svého předchůdce, obrozeneckého kněze Antonína Marka. Stal se rovněž okrskovým vikářem turnovského vikariátu. Závěr života prožil v 90. letech 20. století z důvodu nemoci v rodném moravském kraji. V březnu 1996 byl litoměřickým biskupem Josefem Kouklem jmenován čestným kanovníkem litoměřické katedrální kapituly. Zemřel 15. května 1996 ve věku 70 roků. Pohřební obřady vedl 22. května 1996 v Zarazicích a ve Veselí nad Moravou, kde je pochován, spirituál olomouckého kněžského semináře a pozdější litoměřický biskup Pavel Posád, jemuž byl Bílek v době studií v Litoměřicích bohosloveckým prefektem.

Literatura

editovat
  • Acta Curiae Litomericensis 6/1975, Litoměřice 1975, str. 20.
  • Acta Curiae Litomericensis 6/1996, Litoměřice 1996, str. 29.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat