Wikipedie

Francesco Tamagno

italský pěvec-tenorista

Francesco Tamagno (28. prosince 1850 Turín – 31. srpna 1905 Varese) byl italský operní pěvec, jeden z nejslavnějších tenoristů konce 19. století. Proslul svým silným hlasem s velkým rozsahem a přesným frázováním. Byl prvním představitelem Othella ve stejnojmenné opeře Giuseppe Verdiho.

Francesco Tamagno
Narození28. prosince 1850
Turín
Úmrtí31. srpna 1905 (ve věku 54 let)
Varese
Místo pohřbeníMonumental Cemetery of Turin
Povoláníoperní pěvec – tenor
DětiMargherita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Innocenzo Francesco Tamagno se narodil v početné rodině, z patnácti dětí však zůstala naživu jen jedna dcera a čtyři synové. Otec měl na předměstí Turína malou hospodu, ale rodina žila velmi skromně. Otec měl zálibu ve zpěvu a podporoval v tom i své syny, kteří působili jako sboristé v místním kostele. Dva z nich, Francesco a Domenico, pokračovali ve studiu zpěvu na Liceo Musicale (dnešní konzervatoř).[1]

Již během studia získal Francesco v roce 1870 příležitost projevit svůj talent, když vystoupil s úspěchem v místním divadle v malé roli za nemocného pěvce. V roce 1873 ukončil studia a absolvoval povinnou vojenskou službu. Uzavřel svou první profesionální smlouvu pro divadlo v Palermu, kde v lednu 1874 debutoval jako Riccardo ve Verdiho Maškarním plese. Po úspěšných vystoupeních v divadlech v Benátkách, Rovigu a Barceloně dostal v roce 1877 nabídku z divadla La Scala v Miláně.[1][2] Zlom v kariéře mu přinesla hlavní role v opeře Don Carlos, která byla uvedena v roce 1878 ke stému výročí této scény. Začal být pokládán za nejlepšího tenoristu Itálie, hostoval často i v zahraničí, hlavně v Argentině. V roce 1885 koupil velkou vilu ve městě Varese nedaleko Milána, které se podle jména jediné dcery říká vila Margherita. Prožil v ní i poslední léta svého života.[2]

Jeho nejslavnější rolí byl Othello ve stejnojmenné opeře Giuseppe Verdiho. Po premiéře, která se konala 5. února 1887 v divadle La Scala, jeho mezinárodní věhlas ještě vzrostl. Othella zpíval v nejen v mnoha italských a evropských městech, ale i v zámoří. Koncertoval v Anglii, Španělsku, Rusku, USA. Celkem hrál ve 26 zemích světa. Populární byl hlavně v Jižní Americe, kam se pravidelně vracel.[2][1] Vedle Othella, který byl základem jeho repertoáru, zpíval i další role typické pro jeho hrdinný tenor, mj. Manrika v Trubadúrovi, Arnolda ve Vilému Tellovi, Radama v Aidě. Velké úspěchy slavil v titulní úloze opery Andrea Chénier od Umberta Giordana.[2]

Z důvodu chronického srdečního onemocnění začal od roku 1898 veřejná vystoupení omezovat a stále více pobýval ve Varese se svou dcerou. V roce 1901 vystoupil na koncertě, který se konal v milánské La Scale na počest nedávno zesnulého Giuseppe Verdiho.[2] S operní scénou se rozloučil v roce 1903 rolí Othella na Slavnostním představení v Římě věnovaném císaři Vilému II.[1] V letech 1903–1904 Tamagno natočil na gramofonové desky několik nahrávek s doprovodem klavíru.

Počátkem roku 1905 se jeho zdravotní stav zhoršil a dne 31. srpna 1905 Francesco Tamagno na následky anginy pectoris zemřel. Pochován je kamenném mauzoleu na hřbitově v Turíně.

Reference editovat

  1. ↑ a b c d OperaPlus [online]. 2017-02-08 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e CODR, Milan; KUČEROVÁ, Eliška. Přemožitelé času sv.13. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Francesco Tamagno, s. 99–102. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Francesco_Tamagno&oldid=21979845“