Fanda Mrázek

Fanda Mrázek, rodným jménem František Mrázek (22. srpna 1903 Smíchov – 13. října 1970 Praha) byl český herec-komik, písničkář, textař, libretista, spisovatel a zpěvák, jehož velká popularita vrcholila ve 30. letech. 20. století.

Fanda Mrázek
Fanda Mrázek, komik Tylova divadla kolem roku 1940
Narození	22. srpna 1903 Smíchov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. října 1970 (ve věku 67 let) Praha Československo Československo
Povolání	herec, spisovatel, zpěvák a textař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl vyučený tiskař a zpočátku také toto povolání vykonával v uměleckém závodě Jana Štence, nicméně už tehdy při svém zaměstnání vystupoval amatérsky nebo poloprofesionálně v různých pražských zábavních podnicích. Na počátku 20. let se plně zprofesionalizoval a po krátkém působení v Ostravě již natrvalo zakotvil v Praze.

Byl třikrát ženatý, z prvního manželství uzavřeného v roce 1930, s Annou Chramostovou, pocházel jeho syn František Mrázek (1931), druhé manželství uzavřel v roce 1951, s Dagmar (Grétou) Jechurovou, která byla o 27 let mladší, a měli spolu syna. Později se oženil s tanečnicí Evou Damajovou.

Šlo o velmi známého operetního, kabaretního a estrádního umělce, který často vystupoval zejména v bulvárně laděných operetách, muzikálových revuích a kabaretních skečích. Vyznačoval se svéráznou jadrnou lidovou dikcí i velmi osobitým přímočaře laděným plebejským humorem.

Své uplatnění našel i v československém filmu, významnější filmové role získal před 2. světovou válkou v dobách své největší popularity, ve většině předválečných filmů i zpíval. Mezi jeho největší filmové role té doby patří postava detektiva Ferdinanda Brázdy z hudební komedie Pepina Rejholcová z roku 1932. Další velkou filmovou roli pak ztvárnil ve veselohře Strýček z Ameriky z roku 1933. Oba snímky ale nebyly dobře přijaty tehdejší dobovou filmovou kritikou.

Během 2. světové války ve filmu prakticky téměř vůbec nevystupoval, po 2. světové válce se ale jednalo pouze a výhradně o role malé či epizodní.

U filmu začínal ještě na konci éry němého filmu v roce 1930 ve snímku Černý plamen (film byl dodatečně ozvučen – zde poprvé také zpíval) režiséra Miroslava Josefa Krňanského.

Svoji poslední filmovou roli ztvárnil v roce 1959 ve snímku Pět z milionu, zahrál si i v prvním československém televizním seriálu Rodina Bláhova. Během svého života vystupovat zhruba v 60 hraných filmech a 1 televizním seriálu, zahrál si v několika rozhlasových hrách. Mnoho jeho písniček bylo vydáno na gramofonových deskách. Jde o autora dvou románů.

Působiště

• kabaret Montmartre
• Tylovo divadlo (1922–1924)
• Švandovo divadlo (1924–1925)
• smíchovská Aréna (1925–1934)
• Malá opereta
• kabaret Modrý velbloud (1934–1935) – jeho vlastní podnik
• karlínské Divadlo Varieté (1935–1936)
• Tylovo divadlo v Nuslích (dnešní Divadlo Na Fidlovačce) později přejmenováno na Hudební divadlo v Nuslích (1936 – 1962)
• časté účinkování na zájezdových estrádách

Diskografie

CD disky

• 2005 Fando, ty kluku zlatej

Známé písničky

• Bramborové placky
• Houby
• Hledám děvče

Rozhlasové hry

• Podruhé na světě
• Polibek Čanity

Operetní libreta

• Brandejští dragouni
• Hladový milionář

Zajímavosti

Zahrál si i ve vůbec prvním československém televizním seriálu Rodina Bláhova. Hrál ve filmu Dobrý voják Švejk (harmonikář) a v jeho pokračování Poslušně hlásím (závodčí v Putimi).

Literární tvorba

• Šťastný člověk – román
• Bída je pes – román
• dvě knížky vzpomínek (pouze rukopisy v pozůstalosti)
• povídky a jiné drobné literární útvary uveřejňované v novinách a časopisech

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanda Mrázek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fanda Mrázek
• Fanda Mrázek v Česko-Slovenské filmové databázi
• Fanda Mrázek na Kinoboxu
• Fanda Mrázek ve Filmové databázi

Autoritní data	AbARTP: 132256 NKC: jk01082258 PLWABN: 9810705882205606 VIAF: 306138636 WorldCat Identities: viaf-306138636

Portály: Film | Hudba | Lidé | Literatura