Wikipedie

Eugen Gura

operní pěvec

Eugen Gura (8. listopadu 1841 Břežany[1] – 26. srpna 1906 Berg, Bavorsko[2]) byl operní pěvec, basbarytonista, specializoval se na wagnerovský repertoár.

Eugen Gura
Narození8. listopadu 1842
Břežany
Úmrtí26. srpna 1906 (ve věku 63 let)
Berg
Povoláníoperní pěvec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Gura byl pokřtěný jako Eugen Josef. Jeho otcem byl Isidor Gura, učitel v Břežanech pocházející z Pastuchovic, matka Terezie se narodila v Roztylech.[1]

Středoškolské vzdělání získal na reálce v Rakovníku. Protože jeho otec spojoval synovu budoucnost s technickým zaměstnáním, zapsal se Gura v roce 1860 na Polytechniku ve Vídni. Jeho zájem však směřoval k umění: hudbě a malbě. Na Polytechnice proto zůstal jen dva semestry, další rok se vzdělával v malbě na Akademii ve Vídni. Roku 1862 odešel do Mnichova, kde se na tamní Akademii stal žákem Hermanna Anschütze.[3] Ten rozpoznal Gurův talent a doporučil ho krašovickému rodáku Franzi Hauserovi, tehdejšímu řediteli mnichovské konzervatoře.[4] Gura pak dva roky paralelně studoval malířství a zpěv, nakonec se ale rozhodl pro to druhé. Získal angažmá v Národním divadle v Mnichově, kde roku 1865 debutoval v komické opeře Der Waffenschmied (Zbrojíř) od Alberta Lortzinga v roli hraběte Liebenaua.[5] V Mnichovské opeře však dostával málo příležitostí, a tak roku 1867 přijal nabídku Theodora Loba, ředitele operního domu ve Vratislavi. Gurovo působení ve Vratislavi ukončila prusko-francouzská válka. Roku 1870 odešel do Lipska, kde působil dalších šest let.[6] Zde také začala jeho koncertní kariéra v různých evropských městech, mj. v Německu, Holandsku a Švýcarsku.

 
Gura v roli Hanse Sachse roku 1882

Roku 1874 navštívil Lipsko několikrát Richard Wagner. Gura slavného skladatele zaujal, a tak obdržel pozvání k účinkování na prvním ročníku Hudebních slavností v Bayreuthu v roce 1876. Zde Gura vystoupil ve dvou operách z tetralogie Prsten Nibelungův: ve Zlatě Rýna a Soumraku bohů.[7] V roce 1875 se stal členem Státní opery v Hamburku, kde působil pod Bernhardem Pollinim dalších osm let.[8] V Bayreuthu navázal Gura spolupráci s proslulým dirigentem Hansem Richterem. Zpíval pak v jeho provedení Mistrů pěvců norimberských roku 1882 v Londýně. Gura přednesl part Hanse Sachse, představení se uskutečnilo šestkrát.

Když vypršela Gurovi v Hamburku smlouva, vrátil se v roce 1882 na místo svého prvního angažmá do Mnichova. V letech 1886 a 1889 opět účinkoval na bayreuthských hudebních slavnostech a znovu ve Wagnerových operách: jako Sachs v Mistrech pěvcích, v roli Amfortase v Parsifalovi a jako král Marke v Tristanovi a Isoldě. V roce 1884 zpíval soukromě part Amfortase Wagnerovu velkému ctiteli Ludvíku II. Bavorskému. Z Mnichova nejčastěji vyjížděl koncertovat do Berlína, kde přednášel písně klasických autorů.

V roce 1896 ze zdravotních důvodů s veřejným vystupováním skončil; neodmítl však nabídku vystoupit ve své mistrovské roli Hanse Sachse při slavnostním otevření Prinzregententheater v Mnichově v srpnu 1901. V roce 1906 Gura zemřel ve své vile v Aufkirchenu. Rok předtím vydal autobiografickou knihu Erinnerungen aus meinem Leben (Vzpomínky z mého života).[9]

Rodina editovat

Gura měl syny Eugena (1869–1944) a Hermanna (1870–1944). Hermann byl stejně jako otec barytonista a působil i jako producent.[10] Eugen se prosadil jako divadelní herec, ve 20. letech hrál i v několika němých filmech.[11] Po úmrtí ředitele Nového německého divadla v Praze Angelo Neumanna (1838–1910) byl Eugen Gura ml. uváděn mezi kandidáty na toto místo.[12] Neumannovým nástupcem se však stal Heinrich Teweles.

Eugen Gura a české prostředí editovat

Umělecká kariéra Eugena Gury se odehrála v německém jazykovém prostředí. Na rozdíl od německého tisku vycházejícího v Čechách a na Moravě byl českým tiskem za života spíše opomíjen.[p 1] V pražském Národním divadle nevystoupil.

Vila Gura – místo úmrtí editovat

Vilu, ve které zemřel, si Eugen Gura nechal postavit v roce 1881; stojí v bavorském Bergu, poblíž Starnbergerského jezera (Starneberger See).[13] Do obvodu Bergu patří i obce Aufkirchen a Leoni, které jsou též označovány za místo úmrtí. Jedná se stále o tutéž vilu. Vila je památkově chráněna, což bylo nutno vzít v úvahu při její nedávné rekonstrukci.[14]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Viz server Kramerius, vyhledávání Eugen Gura.[1]

Reference editovat

  1. ↑ a b Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Farní úřad Žabokliky, matrika narozených inv. č. 188/3, fol. 129v, přístup 22. 11. 2018
  2. ↑ Bavorský operní pěvec Eugen Gura zemřel. Národní listy. 29. 8. 1906, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ TUTTE, Karl. Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereins in Saaz, 1904. 918 s. Kapitola Gura: Mein Lebensgang, s. 599–600. 
  4. ↑ PATROVSKÁ, Zdena; ROEDL, Bohumír. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 33–34. 
  5. ↑ Österreichisches biografisches Lexikon [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pazdírkův hudební slovník naučný, díl 2, sv. 1. Brno: Oldřich Pazdírek, 1937. S. 347. 
  7. ↑ Ottův slovník naučný 10, s. 625.
  8. ↑ Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, sv. 1. München: R. Oldenbourg, 1974. S. 492. 
  9. ↑ GURA, Eugen. Erinnerungen aus meinem Leben. Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1905. 124 s. 
  10. ↑ Údaj na Oxford Reference, přístup 2. 12. 2018.
  11. ↑ Údaj na německém filmovém portálu, přístup 2. 12. 2019.
  12. ↑ Direktor Angelo Neumann + (německy). Egerer Zeitung. 22. 12. 1910, s. 1. Dostupné online. 
  13. ↑ Villa Gura – poloha a mapa
  14. ↑ Haushochdrei: Villa Gura (německy)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eugen_Gura&oldid=22974398“