Emerich Maixner
český internista, kardiolog a vysokoškolský pedagog
Emerich Maixner, též Emerich Maixner z Roblínova (6. listopadu 1847, Nová Huť [1], Nižbor – 27. dubna 1920, Praha-Podolí[2]), byl český lékař.
| Prof. MUDr. Emerich Maixner | |
|---|---|
 Emerich Maixner (1884) | |
| Narození | 6. listopadu 1847 Nová Huť Nižbor  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. dubna 1920 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Povolání | lékař a pedagog |
| Děti | Emerich Maixner (mladší) syn |
| Příbuzní | Bohumil Eiselt tchán Jakub Vojta Slukov otec snachy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Byl žákem a zetěm Bohumila Eiselta. Roku 1884 se stal profesorem vnitřního lékařství. Položil základy českého interního lékařství, především biochemie a hematologie.[3] Zabýval se kardiologií a plicními chorobami. Založil klinickou laboratoř těchto oborů a v roce 1887 se zasloužil o vznik II. české kliniky v Praze. Byl přednostou univerzitní polikliniky v Praze (1884–1886), propedeutické kliniky na Lékařské fakultě v Praze (1886–1902) a I. interní kliniky (1902–1918). V letech 1878–1897 působil jako vrchní redaktor Ottova slovníku naučného.
Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Odkazy editovat
Reference editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Autor Emerich Maixner ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emerich Maixner
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Maixner, Emerich *1847
