Dusičnan železnatý
Dusičnan železnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Fe(NO3)2.
Dusičnan železnatý | |
---|---|
Hexahydrát dusičnanu železnatého | |
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan železnatý |
Anglický název | Iron(II) nitrate |
Německý název | Eisen(II)-nitrat |
Sumární vzorec | Fe(NO3)2 |
Vzhled | zelené krystaly (hexahydrát) |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 14013-86-6 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-899-5 |
PubChem | 9815404 |
SMILES | [N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Fe+2] |
InChI | InChI=1S/Fe.2NO3/c;2*2-1(3)4/q+2;2*-1 Key: MVFCKEFYUDZOCX-UHFFFAOYSA-N |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 179,86 g/mol |
Teplota tání | 60 °C (140 °F; 333 K) (hexahydrát) |
Teplota varu | 61 °C (142 °F; 334 K) (rozkládá se) |
Rozpustnost ve vodě | 87,525 g/100 ml |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −497,9 kJ/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava editovat
Dusičnan železnatý lze připravit mnoha způsoby, například reakcí kovového železa v zředěné kyselině dusičné za studena:[1]
Pokud tato reakce probíhá při teplotě nižší než −12 °C, vzniká nonahydrát. Snadno se z něj uvolňuje voda za vzniku hexahydrátu.[1]
Výše uvedenou reakcí může také vznikat dusičnan železitý jako vedlejší produkt. Reakcí síranu železnatého nebo barnatého a dusičnanu olovnatého ve zředěném ethanolu a následným odpařením roztoku dochází ke vzniku zelených krystalů hexahydrátu dusičnanu železnatého:[1]
Roztok dusičnanu železnatého a kyseliny dusičné vzniká reakcí dusičnanu hydrazinu a dusičnanu železitého při 40 °C s dusičnanem měďnatým jako katalyzátorem:[2]
Vlastnosti editovat
Fyzikální vlastnosti editovat
Dusičnan železnatý se běžně vyskytuje jako hexahydrát Fe(NO3)2·6H2O, což je aquakomplex železa. Může se také vyskytovat jako nonahydrát Fe(NO3)2·9H2O. Hexahydrát dusičnanu železnatého je světle zelená krystalická látka s kosočtvernou krystalovou strukturou. Ve vodě je vysoce rozpustný a jeho rozpustnost se zvyšuje s rostoucí teplotou. Bezvodý dusičnan železnatý je nestabilní a za přítomnosti vzdušného kyslíku oxiduje za vzniku železitých iontů. I v nepřítomnosti kyslíku je možná oxidace reakcí s dusičnanovými ionty. Rychlost rozkladu se zvyšuje s rostoucí teplotou a koncentrací. Rozklad je také urychlován přítomností kyseliny dusičné.[3]
Chemické vlastnosti editovat
Reakce dusičnanu železnatého s hydroxidem sodným za vzniku hydroxidu železnatého a dusičnanu sodného:
Koncentrovaná kyselina dusičná oxiduje dusičnan železnatý na dusičnan železitý:[3]
S ve vodě rozpustnými uhličitany tvoří dusičnan železnatý uhličitan železnatý:
Působením neušlechtilých kovů se redukuje na železo (viz Beketovova řada kovů):
Využití editovat
Dusičnan železnatý je užitečným činidlem při syntéze dalších sloučenin obsahujících železo a využívá se také jako katalyzátor redukčních reakcí.[1]
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iron(II) nitrate na anglické Wikipedii, Eisen(II)-nitrat na německé Wikipedii a Нитрат железа(II) na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d STOLZENBERG, Alan M. Iron Compounds. Příprava vydání John Wiley & Sons, Inc.. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-471-23896-6. DOI 10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2. (anglicky) DOI: 10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2.
- ↑ KARRAKER, D.G. CU(II): catalyzed hydrazine reduction of ferric nitrate. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2172/5658572. (anglicky) DOI: 10.2172/5658572.
- ↑ a b VAN WEERT, Gus; SHANG, Yuxing. Iron control in nitrate hydrometallurgy by (auto) decomposition of iron (II) nitrate. Hydrometallurgy. 1993-07-01, roč. 33, čís. 3, s. 255–271. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 0304-386X. DOI 10.1016/0304-386X(93)90066-M. (anglicky)
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan železnatý na Wikimedia Commons