Druhá vláda Donalda Tuska

Druhá vláda Donalda Tuska
	Předseda vlády Donald Tusk
Pořadí	šestnáctá (od 1989)
Předseda	Donald Tusk
Místopředsedové	Elżbieta Bieńkowská (2013–2014); Janusz Piechociński (2012–2014); Jan Vincent-Rostowski (2013); Waldemar Pawlak (2011–2012)
Politické subjekty	Občanská platforma; Polská lidová strana
Jmenována	Bronislawem Komorowskim
Datum jmenování	18. listopadu 2011
Vyslovení důvěry	19. listopadu 2011; A 234, N 211, Z 2 / 447
Konec v úřadu	22. září 2014
Důvod ukončení	demise premiéra Tuska
Posloupnost vlád
	< Tusk I Kopaczová >
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá vláda Donalda Tuska představovala šestnáctou vládu Polské republiky od revolučního roku 1989, a to během 7. volebního období Sejmu a 8. volebního období Senátu. Jmenována byla od 18. listopadu 2011 prezidentem republiky Bronisławem Komorowským. Svou činnost ukončila 22. září 2014 poté, co se řízení země ujala vláda Ewy Kopaczové, která navázala na činnost Tuskova kabinetu na stejném dvoukoaličním půdorysu Občanské platformy a lidovců.

Hlasování o důvěře a složení editovat

Důvěru dolní komory, Sejmu, vláda získala 19. listopadu 2011, když se pro návrh vyslovilo 234 koaličních poslanců, proti hlasovalo 211 opozičních členů komory, včetně hlavního opozičního subjektu, konzervativní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského, stejně jako Palikotova hnutí, Svazu demokratické levice. Zdrželi se 2 poslanci a 13 se nezúčastnilo. Kvórum činilo 224 hlasů.^[1]

Vládu, která vzešla z výsledku parlamentních voleb v říjnu 2011, vedl centropravicově orientovaný politik Donald Tusk. Kabinet byl tvořen dvěma politickými subjekty: liberálně konzervativní stranou Občanská platforma a křesťansko-demokratickou Polskou lidovou stranou.

Kabinet měl, k datu svého působení, nejmladší věkový průměr od revolučního roku 1989. Z první Tuskovy vlády v něm při jmenování zasedlo osm ministrů, dalších deset do něj vstoupilo nově.^[2] V důsledku kauzy odposlechů nejvyšších polských představitelů, publikovaných v časopisu Wprost, nechal premiér Tusk znovu hlasovat o důvěře v červnu 2014. Vláda ji v Sejmu získala poměrem 237:203 poslanců, když se hlasování zúčastnilo 440 členů dolní komory.^[3]

Demise editovat

Poté, co 9. září 2014 podal premiér Tusk demisi do rukou prezidenta republiky Komorowského, byla jím vláda pověřena výkonem funkce do jmenování nového kabinetu. Dne 15. září téhož roku došlo ke jmenování stávající maršálky Sejmu Ewy Kopaczovové, za novou premiérku. Její vláda složila přísahu a řízení země se ujala 22. září 2014.^[4] Donald Tusk opustil premiérskou funkci v důsledku jmenování za předsedu Evropské rady, s nástupem do úřadu od 1. prosince 2014.

Složení vlády editovat

Úřad	člen vlády	subjekt	období
předseda vlády	Donald Tusk	PO	20071116a16. listopadu 2007 – 22. září 2014
místopředseda vlády	Elżbieta Bieńkowská	PO	20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014'
	Janusz Piechociński	PSL	20121206a6. prosince 2012 – 22. září 2014
	Jan Vincent-Rostowski	PO	20130225a25. února 2013 – 20131127a27. listopadu 2013
	Waldemar Pawlak	PSL	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr zahraničních věcí	Radosław Sikorski	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministr vnitra	Jacek Cichocki	nestraník	20111118a18. listopadu 2011 – 20130225a25. února 2013
ministr vnitra	Bartłomiej Sienkiewicz	nestraník	20130225a25. února 2013 – 22. září 2014
ministr spravedlnosti	Jarosław Gowin	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 20130506a6. května 2013
ministr spravedlnosti	Marek Biernacki	PO	20130506a6. května 2013 – 22. září 2014
ministr státní správy a digitalizace	Michał Boni	nestraník	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr státní správy a digitalizace	Rafał Trzaskowski	PO	20131203a3. prosince 2013 – 22. září 2014
ministr zemědělství a rozvoje venkova	Marek Sawicki	PSL	20111118a18. listopadu 2011 – 20120726a26. července 2012 20140317a17. března 2014 – 22. září 2014
ministr zemědělství a rozvoje venkova	Stanisław Kalemba	PSL	20120731a31. července 2012 – 20140317a17. března 2014
ministr kultury a národního dědictví	Bogdan Zdrojewski	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministr hospodářství	Waldemar Pawlak	PSL	20111118a18. listopadu 2011 – 20121127a27. listopadu 2012
ministr hospodářství	Janusz Piechociński	PSL	20121206a6. prosince 2012 – 22. září 2014
ministr životního prostředí	Marcin Korolec	nestraník	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr životního prostředí	Maciej Grabowski	nestraník	20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr financí	Jan-Vincent Rostowski	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr financí	Mateusz Szczurek	nestraník	20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr zdravotnictví	Bartlomiej Arłukowicz	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministryně infrastruktury a rozvoje (zřízeno)	Elżbieta Bieńkowská	PO	20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr práce a sociálních věcí	Władysław Kosiniak-Kamysz	PSL	20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministr národní obrany	Tomasz Siemoniak	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 22. září 2014
ministryně školství	Krystyna Szumilasová	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministryně školství	Joanna Kluziková Rostkowská	PO	20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministryně regionálního rozvoje (zrušeno)	Elżbieta Bieńkowská	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministryně pro vědu a vysoké školství	Barbara Kudrycká	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministryně pro vědu a vysoké školství	Lena Kolarská-Bobińská	PO	20131203a3. prosince 2013 – 22. září 2014
ministr sportu a cestovního ruchu	Joanna Muchová	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr sportu a cestovního ruchu	Andrzej Biernat	PO	20131127a27. listopadu 2013 – 22. září 2014
ministr státní pokladny	Mikołaj Budzanowski	nestraník	20111118a18. listopadu 2011 – 20130424a24. dubna 2013
ministr státní pokladny	Włodzimierz Karpiński	PO	20130424a24. dubna 2013
ministr dopravy a výstavby (zrušeno)	Sławomir Nowak	PO	20111118a18. listopadu 2011 – 20131127a27. listopadu 2013
ministr bez portfeje	Tomasz Arabski	nestraník	20111118a18. listopadu 2011 – 20130225a25. února 2013
ministr bez portfeje	Jacek Cichocki	nestraník	20130225a25. února 2013 – 22. září 2014

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Second Cabinet of Donald Tusk na anglické Wikipedii.

↑ Głosowanie nr 37 - posiedzenie 1. Dnia 19-11-2011 godz. 10:53:05 [online]. Sejm, 2011-11-19 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. (polsky)
↑ VAVROUŠKA. Nová polská vláda Donalda Tuska získala v parlamentu důvěru. Český rozhlas [online]. 2011-11-19 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
↑ Tusk nechal hlasovat o důvěře. Dostal ji. Euroskop [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
↑ V čele Polska stojí žena, Tuska vystřídala maršálka Sejmu. iDNES.cz [online]. 2014-09-15 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhá vláda Donalda Tuska na Wikimedia Commons

[1] Głosowanie nr 37 - posiedzenie 1. Dnia 19-11-2011 godz. 10:53:05 [online]. Sejm, 2011-11-19 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. (polsky)

[2] VAVROUŠKA. Nová polská vláda Donalda Tuska získala v parlamentu důvěru. Český rozhlas [online]. 2011-11-19 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.

[3] Tusk nechal hlasovat o důvěře. Dostal ji. Euroskop [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.

[4] V čele Polska stojí žena, Tuska vystřídala maršálka Sejmu. iDNES.cz [online]. 2014-09-15 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]