Chronologie křížových výprav po roce 1400
Chronologie křížových výprav po roce 1400 poskytuje podrobnou časovou osu křížových výprav. Na Středním východě byli hrozbou křesťanského Západu Mamlúkové, Timuridové a Osmané. Osmané ohrozili také východní Evropu a zanikla tak Byzantská říše. Koncem 15. století byla dokončena reconquista.[1]
Úřadující vládci v roce 1400 editovat
Na počátku 15. století byli panovníci, řády a dynastie následující.
Západní Evropa a Byzantion editovat
- 19. září 1380 – Karel VI. se stává francouzským králem.
- 6. dubna 1385 – Jan I. se stává portugalským králem.
- 31. března 1387 – Zikmund Lucemburský je korunován uherským králem. Později se v roce 1433 stane císařem Svaté říše římské a obsadí tak pozici neobsazenou od roku 1378.
- 2. listopadu 1389 – Bonifác IX. zvolen papežem.
- 9. října 1390 – Jindřich Churavý (Jindřich III.) se stává kastilským a leónským králem.[2]
- 16. února 1391 – Manuel II. Palaiologos se stává byzantským císařem.[3]
- 30. listopadu 1393 – Konrád z Jungingenu je zvolen velmistrem Řádu německých rytířů.
- 19. května 1396 – Martin Soucitný (Martin Aragonský) se stává aragonským králem.[4]
- 1396 – Philibert de Naillac je zvolen velmistrem Maltézského řádu.
- 30. září 1399 – Jindřich IV. Anglický, syn Jana z Gentu, se stává králem po sesazení Richarda II. Anglického.
Muslimský svět editovat
- 9. dubna 1370 – Tamerlán se stává emírem Tímúrovské říše.
- 16. června 1389 – Bájezíd I. se stává osmanským sultánem po smrti Murada I. v bitvě na Kosově poli.[5]
- 3. října 1392 – Muhammad VII. Granadský se stává sultánem Granadského emirátu.
- 19. března 1398 – Abú Sa'íd Uthmán III. se stává marínovským sultánem Maroka.[5]
- Červen 1399 – An-Násir Faradž se po smrti svého otce Barkuka stává mamlúckým sultánem.[5]
Události z konce 14. století editovat
- 15. června 1389 – V bitvě na Kosově poli se setkávají armády pod velením Lazara Hrebeljanoviće a Murada I.[6] Obě armády jsou zničeny a jejich velitelé zabiti.[7]
- Červenec 1391 – Osmanská invaze do Anatolie se zastavila v bitvě u Kırkdilimu.[8]
- 26. dubna 1394 – Řád alcántarských rytířů roku 1394 organizuje neúspěšnou křížovou výpravu proti Granadě.[9]
- 17. května 1395 – Bájezídova invaze do Valašska je zastavena v bitvě u Rovine.[10]
- Jaro/léto 1396 – Uhersko organizuje křížovou výpravu do Nikopole, aby zmírnilo tlak na Konstantinopol.[11]
- 25. září 1396 – Osmané porazili spojenecké západní síly v bitvě u Nikopole.[12]
15. století editovat
1400 editovat
- Říjen a listopad – Tímúrovci porazili Mamlúky během vyplenění Aleppa.[13]
- Obléhání Damašku má za následek Tamerlánovo vítězství nad Mamlúky.[14]
1402 editovat
- 20. července – Timúrovci porazili Mamlúky v bitvě u Ankary.[15]
- 20. července – Bájezíd I. a Olivera Despina jsou zajati v Ankaře, čímž začalo osmanské interregnum.[16]
- Obléhání Konstantinopole končí tím, že si Byzantinci udržují kontrolu nad městem.
- Prosinec – Timúrovci při obléhání Smyrny převezmou od johanitů kontrolu nad městem.
1404 editovat
- 17. října – Papežem zvolen Inocenc VII.
1405 editovat
- 14. února – Tamerlán umírá, Šáh Ruch se stává vládcem Tímúrovské říše.[5]
- 24. června – Inocenc VII. vede akci proti heretickému učení husitů.
1406 editovat
- 30. listopadu – Řehoř XII. zvolen papežem.
- Síly pod velením Jindřicha III. Kastilského porazily Muhammada VII. Granadského v bitvě u Collejares.[17]
- 25. prosince – Jan II. Kastilský se stává králem po smrti svého otce Jindřicha III.
1408 editovat
- 12. prosince – Zikmund Lucemburský a jeho manželka Barbora Celjská pro boj s Turky založili Dračí řád.[6]
1409 editovat
- 30. června – Martin I. Sicilský porazil síly Arborey v bitvě u Sanluri.[18]
- 6. srpna – Začíná polsko-litevská válka s Řádem německých rytířů.[1]
- Jan I. Portugalský plánuje invazi do Ceuty, podporovanou Eduardem Výřečným a Jindřichem Mořeplavcem.[19]
1410 editovat
- 15. června – Osmanský princ a nárokovatel trůnu Süleyman Çelebi poráží svého bratra Musu Çelebiho v bitvě u Kosmidionu.[16]
- 15. července – V bitvě u Grunwaldu spojenci Vladislava II. Jagello a Vytautase porazili Řád německých rytířů pod vedením Ulricha von Jungingena, přičemž většina jejich vedení byla zabita nebo zajata.[20]
- 26. července – Po Grunwaldu se Poláci a Litevci neúspěšně pokoušejí dobýt hlavní město Germánů během obléhání Marienburgu.[21]
- 16. září – Ferdinand I. Aragonský dobyl město v bitvě u Antequery, což bylo první takové vítězství proti muslimům za posledních 50 let.
- Álvaro de Luna se stává klíčovým poradcem Jana II. Kastilského.
1411 editovat
- 1. února – Je podepsán toruňský mír, který ukončuje polsko-litevskou válku s Řádem německých rytířů.[21]
- 3. září – Mezi Musou Çelebi a Benátkami je uzavřena Selymbriská smlouva.[16]
- Území Gibraltaru se po jeho šestém obléhání dostalo pod kontrolu Granady.[22]
1412 editovat
- Mehmed Çelebi poražen Musou Çelebim v bitvě u İnceğiz.[16]
- 23. května – Smrt an-Násira Faradže vede k řadě neúspěšných mamlúckých sultánů až do roku 1422.
1413 editovat
- 20. března – Jindřich V. Anglický se stává králem po smrti svého otce Jindřicha IV.
- 5. července – Mehmed Çelebi poráží Musu Çelebiho v bitvě u Çamurlu.[16]
- 5. července – Mehmed I. se stává osmanským sultánem a ukončuje tak interregnum.[5]
1414 editovat
- Léto – Hladová válka vedená mezi Polskem a Litvou proti Řádu německých rytířů.[23]
- 16. listopadu – Začal Kostnický koncil, který trval do roku 1418.
1415 editovat
- 5. června – Kostnický koncil odsuzuje spisy Jana Viklefa a Jana Husa.
- 4. července – Řehoř XII. abdikuje.
- 6. července – Jan Hus je upálen v Kostnici.
- 21. srpna – Jan I. Portugalský dokončuje dobytí Ceuty, čímž začíná série marocko-portugalských konfliktů.[24]
1416 editovat
- 29. května – Benátský admirál Pietro Loredan zničí osmanskou flotilu v bitvě u Gallipoli.[25]
- 30. května – Husita Jeroným Pražský upálen na hranici jako kacíř.
1417 editovat
- 11. listopadu – Martin V. zvolen papežem, čímž bylo ukončeno papežské schizma v letech 1378–1417.[26]
- Mircea Starý[10] ztrácí Dobrudžu ve prospěch Osmanů, čímž zabrání Valašsku stát se osmanskou provincií.
1418 editovat
- Martin V. autorizuje křížovou výpravu do Afriky s cílem bojovat proti obchodu s otroky.[27]
1419 editovat
- 30. července – Začíná první křížová výprava proti husitům.
- 13. srpna – Marinidský sultán Abú Sa'íd Uthmán III. zahajuje neúspěšné obléhání Ceuty, aby znovu získal město od Portugalců vedených Pedrem de Menezes.[1]
- 14. srpna – Husitská vojska zahájila bitvu pod Vyšehradem proti křižákům vyslaným Zikmundem, která skončila 1. listopadu husitským vítězstvím.[28]
- 6. listopadu – Byla podepsána osmansko-benátská mírová smlouva, která ukončila krátký konflikt, potvrdila Stato da Màr a stanovila pravidla námořního obchodu mezi oběma stranami.[29]
1420 editovat
- 25. května – Jindřich Mořeplavec je jmenován guvernérem Řádu Kristova.
- 12. června až 14. července – Husitská vojska Jana Žižky porazila v bitvě na Vítkově vojska Svaté říše římské.[28]
- 30. června – Oldřich II. z Rožmberka a Lipolt Krajíř jsou poraženi husity v bitvě o Tábor.
- 12. července – Křížová výprava Martina V., kterou vedl Zikmund, vyhlášená proti Osmanům.[30]
1421 editovat
- 26. května – Murad II. začíná vládnout jako osmanský sultán po smrti svého otce Mehmeda I.
- Srpen – Začíná druhá křížová výprava proti husitům.
- 21. prosince – Husité porazili německé a uherské síly v bitvě u Kutné Hory.
1422 editovat
- 10. ledna – České síly poražené Janem Žižkou v bitvě u Německého Brodu.[31]
- 9. března –Začíná třetí husitská křížová výprava.
- 1. dubna – Barsbáj, bývalý otrok prvního burdžijského sultána Barkuka, se stává mamlúckým sultánem.[32]
- 10. června – Byzantinci zadrželi Osmany při obléhání Konstantinopole. Síly stažené po povstání Küçüka Mustafy.[33]
- Červen – Začíná obléhání Soluně Osmany.[5]
- 17. července až 27. září – Řád německých rytířů poražen Polskem a Litvou v gollubské válce, která skončila podpisem Melnské smlouvy.[34]
- 1. září – Jindřich VI. Anglický se stává králem po smrti svého otce Jindřicha V.
- 21. října – Po smrti Karla VI. se v neokupované Francii stává králem jeho syn Karel VII. Francouzský.
1423 editovat
- 27. dubna – Orebitská frakce husitů vedená Janem Žižkou porazila Čechy vedené Čeňkem z Wartenberka v bitvě u Hořic.[35]
- 18. května – Melnská smlouva je ratifikována všemi stranami a 10. července schválena Martinem V.[34]
1424 editovat
- 2. června – Koalice Florencie a Milána pod vedením Francesca Sforzy porazí Braccia da Montone a Niccolò Piccinina v bitvě u L'Aquily.[36]
- Konec září – Začíná mamlúcké dobývání Kypru.
- 11. října – Prokop Holý přebírá velení nad husity po smrti Jana Žižky na mor.
1425 editovat
- Červenec – Alvise Loredan vede benátské námořní operace na obranu Soluně a přepadá pevnost v Ierissu a poté v Christopoli.[37]
1426 editovat
- 16. června – Husité pod vedením Zikmunda Korybutoviče a Prokopa Holého porazili katolické síly v bitvě u Ústí nad Labem.
- Červen – Začíná čtvrtá křížová výprava proti husitům.
- 7. července – Mamlúkové porazí Kypřany v bitvě u Choirokoitie.[38]
- 18. července – Janus Kyperský zajatý.[1]
1427 editovat
- 4. srpna – Husité porazili vojska vedená Jindřichem Beaufortem v bitvě u Tachova.[39]
- Byzantinci porazili flotilu Carla I. Tocca v bitvě u Echinád, což bylo poslední vítězství jejich námořnictva.[30]
1428 editovat
- Jindřich Beaufort a Filip III. Dobrý plánují společnou křížovou výpravu proti Čechám uprostřed probíhající stoleté války.
- Říjen – Anglické rozhodnutí zaútočit na Orléans snižuje Filipovu podporu pro českou křížovou výpravu.[40]
1429 editovat
- 29. dubna – Jana z Arku se s pomocnou výpravou připojuje k obléhání Orléans.
- 17. července – Je korunován Karel VII. Francouzský.
- Hafsidé obléhají Maltu, pak se stahují.[41]
1430 editovat
- 10. ledna – Filip III. Dobrý zakládá Řád zlatého rouna.
- 23. března – Jana z Arku diktuje dopis, v němž hrozí, že povede křižácké vojsko proti husitům, pokud se nevrátí ke katolické víře.[42]
- 29. března – Murad II. dobude Soluň.
- 30. května – Johanka z Arku upálena v Rouenu.
- 11. července – Husité porazili uhersko-moravsko-srbské vojsko v bitvě u Trnavy.
- S kapitulací Chalandritse a Patry Morejskému despotátu zaniká Achajské knížectví.
1431 editovat
- 11. března – Evžen IV. zvolen papežem.
- 16. června – Řád německých rytířů a Švitrigaila podepisují Christmemelskou smlouvu o vytvoření protipolské aliance.[43]
- 1. července – Kastilské síly vedené Álvarem de Lunou porazily Granadu v bitvě u La Higueruela.[9]
- 1. srpna – Začíná pátá křížová výprava proti husitům.
- 14. srpna – Husité pod vedením Prokopa Holého a Zikmunda Korybutoviče porazili vojska Fridricha Braniborského v bitvě u Domažlic.[44]
- 9. listopadu – Uhři porazili husity v bitvě u Ilavy.
- 13. prosince – Vlad II. Dracul se stal členem Dračího řádu.
- 16. prosince – Jindřich VI. Anglický je korunován na francouzského krále v katedrále Notre-Dame v Paříži.
- Začíná polsko-teutonská válka.[1]
1432 editovat
- 19. listopadu – Milán poráží Benátky v bitvě u Delebia, která je součástí válek v Lombardii.
- 31. srpna – Litevská občanská válka začíná.[43]
- Albánské povstání v letech 1432 až 1436 potlačené Osmany. Skanderbeg, syn albánského rebela Gjona Kastriotiho, zůstává v osmanských službách.
1433 editovat
- 31. května – Zikmund je korunován císařem Svaté říše římské a stává se prvním císařem od smrti svého otce Karla IV. v roce 1378.
- 14. srpna – Eduard Portugalský se stává králem po smrti svého otce Jana z Avízu.
1434 editovat
- 30. května – Táborité a Orebité vedení Prokopem Holým a Janem Čapkem ze Sán jsou poraženi utrakvisty v bitvě u Lipan.[45]
1435 editovat
- 5. srpna – Filippo Visconti poráží Alfonse V. Aragonského v námořní bitvě u Ponzy. Anfonso je zajat.[46]
- 1. září – Žygimantas Kęstutaitis poráží velkovévodu Švitrigaila v bitvě u Wiłkomierz.[1]
- 1. prosince – Podepsán mír, který ukončil polsko-teutonskou válku.[1]
1436 editovat
- 5. července – Křížové výpravy proti husitům končí podpisem Kompaktát.
- 31. října – Kastilčan Enrique Pérez de Guzmán nedokáže dobýt pevnost po sedmém obléhání Gibraltaru a během obléhání se utopí.[22]
1437 editovat
- 13. srpna – Začíná kastilská občanská válka, kde se postaví Jan II. Kastilský, Álvaro de Luna a Jindřich IV. Kastilský proti Janu II. Aragonskému a Jindřichu z Villeny, synům Ferdinanda I. Aragonského.
- 13. září až 19. října – Jindřich Mořeplavec je poražen Marinidy v bitvě u Tangeru. Ferdinand Svatý princ je zajat.[47]
1438 editovat
- 14. dubna – Džahánšáh se stává sultánem Karakojunluské říše.[5]
- 10. září – Sajf ad-Din Džakmak svrhne Barsbayova syna al-Azíze Džamala ad-Din Jusufa, aby se mohl stát mamlúckým sultánem. Jusuf vládl pouze 87 dní.[48]
- 13. září – Alfonso Africký se stává portugalským králem po smrti svého otce Eduarda Portugalského.
1439 editovat
- 4. května – Vladislav III. Varnenčik a Zbigniew Oleśnicki porazili husitské spolky pod velením Spytka III. z Melsztyna v bitvě u Grotnik.
1440 editovat
- 1. února – Je vytvořena Pruská konfederace, aby se postavila Řádu německých rytířů.[49]
- Konec dubna – Uhři pod vedením Ivana Talovace porazili Osmany vedené Muradem II. a Alim Bey Evrenosoğluem při pětiměsíčním obléhání Bělehradu.[50]
- Říjen – Hadım Şehabeddin vede osmanskou blokádu při obléhání Novo Brda, která trvá do 27. června 1441.[50]
- 29. června – Florentské síly pod vedením Francesca Sforzy porazily Milánčany vedené Niccolò Piccininem v bitvě u Anghiari.[51]
1441 editovat
- Začátek roku – János Hunyadi jmenovaný transylvánským vojvodou Vladislavem III.
1442 editovat
- 18. března – János Hunyadi porazil osmanskou armádu v bitvě u Sibiu.[50]
- Září – János Hunyadi poráží druhou osmanskou armádu vedenou Hadımem Şehabeddinem poblíž řeky Ialomița a činí z Basaraba II. vládce Valašska.[50]
1443 editovat
- 1. ledna – Evžen IV. požaduje varnskou křížovou výpravu (1443–1444), neúspěšný pokus zastavit pronikání Osmanů do střední Evropy. Křížovou výpravu vedli Vladislav III. Polský, János Hunyadi a Filip III. Dobrý.
- 5. června – Ferdinand Svatý princ umírá v zajetí ve Fezu.
- Začátek listopadu – V rámci křížové výpravy ve Varně porazili János Hunyadi a Đurađ Branković Osmany vedené Kasimem Pašou v bitvě u Niše.
- Listopad – Začíná Skanderbegovo povstání proti osmanské okupaci Albánie.
- 12. prosince – Osmané porazili srbské a uherské síly v bitvě u Zlatice.
1444 editovat
- 2. ledna – Síly Jánose Hunyadiho porazily síly Osmanů v bitvě u Kunovice a zajaly osmanského velitele Mahmuda Çeleba.
- 2. března – Skanderbeg zakládá Lezhskou ligu.
- 12. června – Murad II. uzavírá mír s Uherskem a brzy abdikuje ve prospěch svého syna.
- 29. června – Lezhská liga porazila Osmany v bitvě na pláni Torvioll.[52]
- Červenec/srpen – Mehmed II. se stává osmanským sultánem po abdikaci svého otce Murada II.[5]
- 10. srpna až 18. září – Johanité porazí Osmany při prvním obléhání Rhodosu.
- 15. srpna – Mezi Uherskem a Osmanskou říší jsou podepsány Edirnská a Segedínská smlouva.[53]
- 10. listopadu – V závěrečné bitvě varnské křížové výpravy porazili Osmané pod vedením Murada II. křižáky pod vedením Vladislava III. Polského (zabitého v boji), Jánose Hunyadiho a Mircea II. Valašského v bitvě u Varny.[50]
1445 editovat
- 19. května – Jan II. Aragonský je poražen Janem II. Kastilským v první bitvě u Olmeda, čímž končí kastilská občanská válka.
- 10. října – Lezhská liga porazila Osmany v bitvě u Mokry.[52]
- Álvaro de Luna se stává velmistrem Řádu svatojakubských rytířů.
1446 editovat
- Září – Murad II. se znovu stává osmanským sultánem.[5]
- 27. září – Skanderbeg poráží Osmany v bitvě u Otonetë.
- 10. prosince – Osmané zničí zeď Hexamilion a Morejský despotát se stane osmanským vazalským státem.[30]
1447 editovat
- 6. března – Mikuláš V. zvolen papežem.
- Listopad – Vlad II. Dracul a jeho syn Mircea II. Valašský jsou zavražděni Vladislavem II. Valašským.
- Prosinec – Začíná albánsko-benátská válka, která trvá do roku 1448.[54]
1448 editovat
- 14. května až 31. července – Osmané porazili Lezhskou ligu při prvním obléhání Svetigradu.[52]
- 14. srpna – Albánie vítězí nad Benátkami v první bitvě u Oraniku.[54]
- 4. října – Mezi Albánií a Benátkami je nastolen mír.[54]
- 17. až 20. října – Osmané porazili Uhry ve druhé bitvě na Kosově poli.[55]
- Říjen až listopad – Vlad Napichovač se poprvé stává valašským knížetem.
1449 editovat
- 6. ledna – Konstantin XI. Dragases je korunován byzantským císařem, posledním v řadě vládců, které lze vysledovat až k založení Říma.[56]
- 4. května – Albánská posádka se vzdává při druhém obléhání Svetigradu a Osmané se zmocňují pevnosti.[54]
- 20. května – Alfons V. Portugalský a Alfons z Braganzy potlačí povstání Petra z Coimbry v bitvě u Alfarrobeira. Petr v této bitvě zemřel.[36]
1450 editovat
- 26. února – Francesco Sforza vstupuje do Milána po obléhání a zakládá dynastii, která bude Milánu vládnout po celé století.
- 9. května – Tímúrovský emír Abdal-Latif Mirza je zavražděn.[48]
- 14. května až 23. listopadu – Albánci porazili Osmany při prvním obléhání Krujë.[52]
- (Přibližně) – Začíná klasický věk Osmanské říše.[33]
1451 editovat
- 3. února – Mehmed II. se po smrti svého otce Murada II. znovu stává osmanským sultánem.
- 26. března – Podepsáním smlouvy z Gaety se Skanderbeg stává vazalem Neapole.[57]
- Osmané dobývají Karaman, čímž začíná dlouhé tažení Mehmeda II.[58]
- Abu Sa'id Mirza se stává sultánem Timuridské říše.[48]
1452 editovat
- 17. března – Kastilie a Murcia porazí Granadu v bitvě u Los Alporchones.[59]
- 19. března – Fridrich III. Habsburský se stává posledním císařem Svaté říše římské, který byl korunován v Římě.
- Podzim – Uzun Hasan se stává sultánem Akkojunluské říše.[5]
1453 editovat
- 1. února – Jakmak abdikuje a jeho syn al-Mansúr Uthmán se stává mamlúckým sultánem. Jakmak umírá o 12 dní později.[48]
- 16. března – Sajf ad-Din Inal svrhne Uthmána a stane se mamlúckým sultánem.[48]
- 22. dubna – Albánci porazili Osmany v bitvě u Pologu.[57]
- 29. května – Pád Konstantinopole znamená pád Byzantské říše poté, co Mehmed Dobyvatel dobyl město během obléhání, které začalo 6. dubna.[60][61]
- 28. října – Českým králem je korunován Ladislav Pohrobek, vládne nadále Jiří z Poděbrad.[62]
1454 editovat
- 4. února – Začíná třináctiletá válka mezi Polskem a Řádem německých rytířů.[63]
- 6. března – Kazimír IV. Jagellonský se vzdává věrnosti Řádu německých rytířů.
- 9. dubna – Je podepsána smlouva z Lodi, která ukončuje války v Lombardii.[64]
- 22. července – Králem se stává Jindřich IV. Kastilský.
- 18. září – Bernhard von Zinnenberg vede Řád německých rytířů k vítězství nad Kazimírem IV. v bitvě u Chojnice.[63]
1455 editovat
- 8. ledna – Mikuláš V. vydává Romanus Pontifex, encykliku Alfonse V. Portugalského, která schvaluje otroctví.[65]
- 8. dubna – Kalixt III. zvolený papežem.
1456 editovat
- 15. dubna – Vlad Napichovač se podruhé stává valašským knížetem.
- 18. května – Skanderbeg porazil velkou osmanskou armádu vyslanou zajmout Albánii ve druhé bitvě u Oraniku.[54]
- 4. až 22. července – Křížová výprava: Uhři a Srbové porazili Osmany během obléhání Bělehradu. Křížovou výpravu vedli János Hunyadi, Mihály Szilágyi a Jan Kapistrán a porazili Mehmeda II., který byl zraněn, a velkovezíry Zagana Pašu, Mahmuda Pašu a Karaca Pašu, který byl zabit v boji.[66]
- 20. srpna – Vladislav II. Valašský je zabit Vladem Napichovačem.
1457 editovat
- 2. září – Albánské síly pod vedením Skanderbega porazily Osmany vedené Isakem bey Evrenozem a Hamzou Kastriotim v bitvě u Albuleny.[54]
1458 editovat
- 24. ledna – Matyáš Korvín se stává uherským králem ve věku 14 let.
- 19. srpna – Pius II. zvolen papežem.
- 13. září – Štěpán III. Veliký se stává moldavským knížetem.[67]
- 23. října – Alfons V. Portugalský dobývá Ksar es-Seghir.[68]
1459 editovat
- 27. května – Schází se Mantovský koncil, aby naplánoval křížovou výpravu proti Osmanům.
- Mehmed II. poráží Stjepana Tomaševiče během obléhání Smedereva. To má za následek pád Srbského despotátu.[6]
1460 editovat
- Osmanský velitel Ali Bey Mihaloğlu zajme uherského regenta Mihályho Szilágyiho.[5]
1461 editovat
- 26. února – Šihab ad-Din Ahmad se po smrti svého otce Sajf ad-Din Inal stává mamlúckým sultánem. Po pouhých čtyřech měsících abdikuje.[48]
- 28. června – Sajf ad-Din Chuškadam se po abdikaci Šihaba ad-Din Ahmada stává mamlúckým sultánem.[32]
- 10. července – Štěpán Tomašević se po smrti svého otce Štěpána Tomáše stává posledním bosenským králem.
- 22. července – Ludvík XI. Francouzský se stává králem po smrti svého otce Karla VII.
- Červenec – Graitzas Palaiologos po ročním obléhání vydává hrad Salmeniko, poslední posádku Morejského despotátu, osmanským silám.
- 15. srpna – Trapezuntské císařství připadá po 32denním obléhání Trapezuntu Osmanům.[58]
1462 editovat
- 17. června – Vlad Napichovač se pokusí zavraždit Mehmeda II. při nočním útoku na Târgoviște, čímž ho donutí ustoupit z Valašska.[69]
- Červenec – Radu III. Pěkný nahradí svého bratra Vlada Napichovače jako valašský kníže. Vlad je zajat Matyášem Korvínem a uvězněn na 12 let za zradu.
- 1. září – Mehmed II. obléhá a dobývá Mytilénu a ostrov Lesbos.[70]
- 17. září – Polsko poráží Řád německých rytířů v bitvě u Świecina, která je součástí třináctileté války.[71]
- Po osmém obléhání Gibraltaru obsadili město Kastilci.[22]
1463 editovat
- 3. dubna – Začíná osmansko-benátská válka.[72]
- 25. května – Osmanské dobývání Bosny zakončeno smrtí Štěpána Tomaševiče.[73]
- 15. září – Pruská konfederace poráží Řád německých rytířů v námořní bitvě u laguny Visla (Zatoka Świeża).[74]
- 22. září až 25. prosince – Uhersko dobylo pevnost Jajce v Bosně od Osmanů během prvního obléhání Jajce.[75]
- 22. října – Byl vydán Ezechielis prophetae, vyzývající ke křížové výpravě proti Osmanům.[30]
1464 editovat
- 10. července až 22. srpna – Mehmed II. je neúspěšný ve svém pokusu znovu získat pevnost při druhém obléhání Jajce.[75]
- 18. července – Křížová výprava Pia II. začíná odjezdem papeže do Ancony. Pius II. zemřel 14. srpna.[76]
- 30. srpna – Papežem zvolen Pavel II.
- 14. září – Skanderbeg porušuje svou desetiletou mírovou smlouvu s Osmany podepsanou v roce 1463 zahájením bitvy u Ochridu. Albánsko-benátské síly byly úspěšné.[54]
1465 editovat
- 14. srpna – Marinidský sultán Abd al-Haqq II. je zavražděn během marocké revoluce.[77]
1466 editovat
- Červen – Mehmed II. začíná druhé obléhání Krujë, které bude trvat téměř 11 měsíců.[52]
- 19. října – Třináctiletá válka končí druhým toruňským mírem.[78]
- Juan Alonso de Guzmán během devátého obléhání Gibraltaru přebírá kontrolu nad městem od Kastilců.[22]
1467 editovat
- 23. dubna – Skanderbeg, Tanush Thopia a Lekë Dukagjini porazili Osmany vedené Ballabanem Baderou u Krujë.[79]
- Léto – Albánci porazili Osmany při třetím obléhání Krujë.[52]
- 20. srpna – Jindřich IV. Kastilský poráží svého nevlastního bratra Alfonse Asturského ve druhé bitvě u Olmeda.[80]
- 9. října – Sajf ad-Din Chushkadam umírá, Bilbay a poté Timurbugha působí jako mamlúcký sultán.[81]
- 30. října nebo 11. listopadu – Uzun Hasan porazil Džahánšáha v bitvě u Chapakchuru.[82]
- 15. prosince – Štěpán III. Veliký zastavuje postup Matyáše Korvína v bitvě u Baie. Toto je poslední uherský pokus podrobit si Moldávii.[83]
1468 editovat
- 31. ledna – Al-Ašraf Kajtbáj se stává mamlúckým sultánem poté, co je Timurbugha svržen.[84]
- 30. června – Kateřina Cornaro je provdána na základě plné moci za Jakuba II. Kyperského.
- Portugalská flotila pod velením Ferdinanda Portugalského srovnává se zemí marocký region v rámci expedice Anfa.[85]
1469 editovat
- 4. února – Uzun Hasan porazil tímúrovského emíra Abu Sa'ida Mirzu v bitvě u Qarabaghu.
- 19. října – Ferdinand II. Aragonský se ožení s Isabelou I. Kastilskou.
1470 editovat
- 10. července až 5. srpna – Osmané dobyli Euboiu[86] po obléhání Negroponte.[87]
- 20. srpna – Štěpán III. Veliký poráží volžské Tatary v bitvě u Lipnice.[88]
1471 editovat
- 14. července – Moskva porazí Novgorod v bitvě u Šeloňu.[89]
- 9. srpna – Sixtus IV. zvolen papežem.
- 24. srpna – Portugalsko poráží království Fez, což vede k dobytí Asilahu.[68]
- 29. srpna – Portugalsko okupuje Tanger.[47]
- Guillaume Fichet publikuje Bessarionovy Orace proti Turkům, jeden z prvních kusů masové propagandy použité v Evropě.[90][91]
1472 editovat
- Po chaosu, který za sebou zanechala marocká revoluce, byla pod vedením Abú Abd Alláha al-Šajcha Muhammada ve Fezu založena dynastie Vattásovců.[48]
1473 editovat
- 11. srpna – Mehmed II. poráží Akkojunluskou říši vedenou Uzun Hasanem v bitvě u Otlukbeli.[92]
1474 editovat
- 11. prosince – Isabela Kastilská se stává královnou po smrti svého otce Jindřicha IV.[93]
- 12. prosince – Smrt Jindřicha IV. spustí občanskou válku mezi Isabelou I. a její neteří Janou la Beltraneja.[94]
1475 editovat
- 10. ledna – Štěpán III. Veliký poráží Osmany pod vedením Hadıma Suleimana Paši v bitvě u Vaslui.[79]
- Červen – Vlad Napichovač se potřetí stává valaškým knížetem.
- Osmanské síly janičářů přesahují 4 000 mužů a sipáhí 40 000 mužů.[95]
- Obléháním Burgosu začíná válka o kastilské dědictví.[93]
- Theodorovo knížectví připadá Osmanské říši.[96][97]
1476 editovat
- 1. března – Katolická Veličenstva porazila Afonsa V. Portugalského a Jana II. Portugalského v bitvě u Tora.[98]
- 26. července – Mehmed II. porazil Štěpána Velikého v bitvě u Valea Albă.[79]
1478 editovat
- Květen – Osmané porazili Benátčany při obléhání Skadaru.[99]
- Jaro – Osmané jsou úspěšní během čtvrtého obléhání Krujë.[79]
- 1. listopadu – Byla založena španělská inkvizice.
1479 editovat
- 20. ledna – Ferdinand II. Aragonský se stává králem a vládne spolu se svou manželkou Isabelou I. Kastilskou nad Iberií.[100]
- 25. ledna – Benátky a Osmané podepisují Konstantinopolskou smlouvu o postoupení Skadaru Mehmedovi II., čímž se celá Albánie dostává pod osmanskou kontrolu.
- 4. září – Válka o kastilské dědictví končí podpisem smlouvy z Alcáçovas.[101]
- 13. října – Uhři porazili Osmany v bitvě na Chlebovém poli.[102]
1480 editovat
- 23. května až 17. srpna – Johanité pod vedením Pierra d'Aubusson porazili Osmany pod vedením Mesiha Pašy[5] při druhém obléhání Rhodu.[103]
- 28. července – Osmanská armáda se vylodila poblíž Otranta a Sixtus IV. v reakci na to vyzval ke křížové výpravě.[264]
- 12. srpna – Začíná obléhání Otranta Osmany pod vedením Gedika Ahmeda Pašy.[1] Osmanská vojska sťala hlavu 800 křesťanům známým jako mučedníci z Otranta za to, že odmítli konvertovat k islámu.[30]
- Guillaume Caoursin píše Obsidionis Rhodiæ urbis descriptio, popis obléhání Rhodu.[104]
1481 editovat
- 8. dubna – Sixtus IV. vydává bulu Cogimur iubente altissimo na začátku Turecké křížové výpravy.[30]
- 3. května – Mehmed II. umírá a jeho nástupcem se 22. května stává Bájezíd II. Jeho nástupnictví je napadáno jeho nevlastním bratrem Cem Sultanem.[5]
- 22. května – Zemětřesení na Rhodu v roce 1481 o síle 7,1 mělo odhadem 30 000 obětí.[105]
- 21. června – Sixtus IV. vydává bulu Aeterni regis potvrzující smlouvu z Alcáçovas.[106]
- 28. srpna – Králem se stává Jan II. Portugalský.
- 10. září – Turecká křížová výprava končí stažením osmanských sil.
- 15. září – Andreas Palaiologos plánuje křížovou výpravu proti Osmanům.[107]
1482 editovat
- 28. února – Alhama de Granada je dobyta křesťanskými silami, čímž začíná granadská válka.[108]
- 29. července – Na Rhodosu začíná uvěznění Cem Sultana. Zůstal pod křesťanskou kontrolou až do své smrti v roce 1495.[109]
1483 editovat
- Duben – Kastilie porazí Granadu v bitvě u Luceny. Křesťanské síly berou Muhammada XII. Granadského jako zajatce.
- 15. srpna – V Sixtinské kapli, postavené za výkupné zaplacené Bájezídem II. za Cem Sultana, se slaví první mše.[110]
- 30. srpna – Karel VIII. Francouzský se stává králem pod regentstvím Anny Francouzské a Petra II. Bourbonského po smrti svého otce Ludvíka XI. Regentství potrvá do Karlových 21. narozenin 30. června 1491.
- Říjen – Matyáš Korvín podepisuje pětileté příměří s Bájezídem II., které se vztahuje na celou Moldávii kromě přístavů.[111]
- 29. října – Chorvatské království poráží Osmany v bitvě u Uny. Mezi stranami je podepsáno sedmileté příměří.[112]
1484 editovat
- 6. až 15. července – Po obléhání Chilie se Osmané zmocňují moldavské pevnosti.[113]
- 29. srpna – Papežem zvolen Inocenc VIII.
- Listopad – Uhři porazili Fridricha III. v bitvě u Leitzersdorfu.
- 5. prosince – Innocenc VIII. vydává bulu Summis desiderantes affectibus a dává inkvizici úkol pátrat po kacířích a čarodějnicích.
1485 editovat
- 1. června – Matyáš Korvín úspěšné obléhá Vídeň a ustanovuje dobyté město svým hlavním městem.
- 22. srpna – Králem se stává Jindřich VII. Anglický.
- V Anatolii a Sýrii začíná osmansko-mamlúcká válka.[114]
1486 editovat
- 16. února – Maxmilián I. Habsburský je zvolen králem Římanů.
1487 editovat
- Brzy – Muhammad XII. Granadský, poslední nasrovský vládce Granadského emirátu, je propuštěn výměnou za to, že se Granada stane poplatníkem katolické monarchie.
- 27. dubna – Innocenc VIII. vydává bulu Id Nostri Cordis vyzývající k valdenské křížové výpravě a vyhlazení Valdenských.[115]
- 7. května až 18. srpna – Španělsko dobylo Málagu po jejím 103denním obléhání a dřívějších útocích na Rondu a Vélez-Málagu.
- Srpen – Portugalsko drancuje oblast Anfy (Casablanca) v Maroku.[116][117]
1488 editovat
- Mamlúkové porazili Osmany v bitvě u Aga-Cayiri.[118]
1489 editovat
- 14. února – Kateřina Cornaro opouští Kypr a dokončuje benátské dobývání Kypru.[119]
- Al-Zadal (Muhammad XIII. Granadský) po šestiměsíčním obléhání Bazy odevzdá město Španělsku a je zajat.[108]
1490 editovat
- Portugalsko pustoší marocká pirátská útočiště během plenění Targy a Comice.[120]
1491 editovat
- 24. ledna – Polsko a Litva porazily Krymský chanát pod vedením Mengliho I. Geraje v bitvě u Zasława.[121]
- 23. dubna – Španělsko zahajuje obléhání Granady, poslední bitvu reconquisty.[108]
- 7. listopadu – Maxmilián I. a Vladislav II. podepisují Prešpurský mír, čímž ukončují rakousko-uherskou válku.[122]
- 25. listopadu – Je podepsaná granadská smlouva udělující Nasrovcům dva měsíce na stažení z města.[123]
- Září – Osmané jsou poraženi Chorvatskem v bitvě u Vrpile.[124]
- Osmansko-mamlúcká válka končí statusem quo ante bellum.[118]
1492 editovat
- 2. ledna – Muhammad XII., poslední granadský emír, po dlouhém obléhání odevzdá své město armádě katolických Veličenstev, čímž ukončí desetiletou granadskou válku, staletí trvající reconquistu a 780 let trvající muslimskou kontrolu nad Al-Andalusem.[125]
- 6. ledna – Ferdinand a Isabela vstupují do Granady.[126]
- 31. března – Ferdinand a Isabela podepisují dekret z Alhambry, který vyhání všechny Židy ze Španělska, pokud nekonvertují ke křesťanství.[127]
- 2. srpna – Bájezíd II. vysílá osmanské námořnictvo, aby bezpečně přivedlo vyhnané španělské Židy do osmanských zemí.[128]
- 6. srpna – Po smrti Inocence VIII. dne 25. července je v roce 1492 svoláno papežské konkláve, první konané v Sixtinské kapli.
- 11. srpna – Papežem zvolen Alexandr VI.
- 12. října – Expedice Kryštofa Kolumba přistála v Karibiku v domnění, že dosáhl Východní Indie.
- 26. října – Štěpán III. Veliký poráží Jana I. Olbrachta Polského v bitvě u Kosmínského lesa.[129]
1493 editovat
- 4. května – Alexander VI. vydává bulu Inter caetera, která uděluje nově objevené země Španělsku. Dudum siquidem ji 26. září objasňuje.[106]
- 19. srpna – Maxmilián I. se po svém otci Fridrichovi III. stává císařem Svaté říše římské.
- Září – Osmané porazili Chorvatsko v bitvě na Krbavském poli.[6][124]
- Září – Začíná chorvatská stoletá válka.[112]
1494 editovat
- 25. ledna – Začíná první italská válka, která proti sobě postaví Karla VIII. Francouzského a Benátskou ligu.[30]
- Karel VIII. kupuje právo na Byzantskou říši od vyhnaného pretendenta, Andrease Palaiologose.[107]
1495 editovat
- 25. února – Cem Sultan umírá na výpravě Karla VIII. k dobytí Neapole.[32]
1496 editovat
- 7. srpna – An-Násir Muhammad se po smrti svého otce Qaitbaye stává mamlúckým sultánem.[84]
1497 editovat
- 17. září – Byla dobyta Melilla flotilou vyslanou Juanem Alonsem Pérezem de Guzmán, která zaútočila na severoafrické město Melilla.[130]
- Moldavské tažení byl neúspěšný útok Jana I. Olbrachta Polského na Moldavsko, podporovaný Osmany, s cílem sesadit Štěpána III. Velikého. Trvalo dva roky.[131]
1498 editovat
- 7. dubna – Králem se stává Ludvík XII. Francouzský.
- 31. října – Qansuh se stává mamlúckým sultánem poté, co je an-Násir Muhammad zabit svými poddanými.[84]
1499 editovat
- 28. července – Turecké námořnictvo poráží Benátčany v bitvě u Zonchia.
- 18. prosince – Španělští muslimové zahajují první povstání v Alpujarras.[132]
16. století editovat
1500 editovat
- 1. června – Alexandr VI. vydává Quamvis ad amplianda vyzývající ke křížové výpravě proti Osmanům po jejich invazích na benátské území v Řecku.
- 30. června – Abu Sa'id Qansuh je svržen a poslán do exilu. Janbalat se stává novým mamlúckým sultánem, ale vládne méně než šest měsíců. Jeho nástupcem se 25. ledna 1501 stává Tuman Bay I.[48]
- 24. července – Osmanská flotila pod vedením admirála Kemala Reise poráží Benátčany v bitvě u Modonu.[133]
1501 editovat
- 11. dubna – Povstání v Alpujarras je potlačeno.
- 20. dubna – Qansuh al-Ghuri se stává předposledním mamlúckým sultánem poté, co je Tuman Bay I. po třech měsících svržen.[134]
- Safíovská Persie založená Ismá‘ílem I.[135]
1502 editovat
- 17. září – Nucená konverze muslimů začíná v Kastilské koruně ediktem Isabely I.[132]
1503 editovat
- 24. června – Akkojunluská říše pod vedením Sultan-Murada je drtivě poražena Safíovci pod vedením Ismá‘íla I. v bitvě u Hamadanu.[136]
- 20. srpna – Smlouva mezi Vladislavem Jagellonským a Bájezídem II. o příměří podél uhersko-osmanské hranice vstupuje v platnost.[137]
- 3. září – První papežská konkláve roku 1503 je svolána po smrti Alexandra VI. Pius III. je zvolen papežem a o měsíc později umírá.
- 31. října – Druhá papežská konkláve roku 1503 volí za papeže Julia II.
- Alexandr I. Jagellonský podepisuje pětiletou smlouvu s Bájezídem II.[138]
1504 editovat
- 2. července – Bogdan III. Jednooký se po smrti svého otce Štěpána III. Velikého stává novým moldavským vojvodou.[139]
1505 editovat
- 16. března – Mamlúcko-portugalské konflikty začínají tím, že Qansuh al-Ghuri nařídil námořní výpravu proti Portugalcům.[140]
1506 editovat
- 6. srpna – Litva poráží Krymský chanát v bitvě u Klecku.[141]
1507 editovat
- Jindřich VII. Anglický si vyměňuje dopisy s Juliem II., aby zorganizoval výpravu proti Osmanům.[30]
- Tímúrovská dynastie vymírá, když Muhammad Šejbání dobávý jejich hlavní město Herát. Poslední tímúrovský emír Badi' al-Zaman Mirza prchá.[142]
1508 editovat
- 4. února – Maxmilián I. Habsburský se stává císařem Svaté říše římské.
- Únor – Začíná válka ligy z Cambrai.[143]
- Březen – Mamlúcká flotila porazí Portugalce v bitvě u Chaulu.[68]
1509 editovat
- 3. února – Portugalská flotila poráží mamlúky v bitvě u Diu.[68]
- 21. dubna – Jindřich VIII. Anglický se stává králem po smrti svého otce Jindřicha VII.
- 14. května – Francie poráží Benátky v bitvě u Agnadella.[143]
- 14. září – Osmanské hlavní město Konstantinopole zničené zemětřesením.[144]
- Osmanská občanská válka mezi syny Bájezída II., Selimem I. a Šehzadem Ahmetem, začíná.[145]
1510 editovat
- Červenec – Liga z Cambrai je rozpuštěna a ve válce s Benátkami a papežem zbývá pouze Francie a Ferrara.[143]
1511 editovat
- 2. až 19. ledna – Papežské síly porazily Ferraru při obléhání Mirandoly.[143]
- 2. července – Şahkulovo povstání v Anatolii proti osmanské nadvládě je po třech měsících potlačeno. Šehzade Ahmet, syn Bájezída II., byl pověřen jeho potlačením, ale místo toho se pokusil své jednotky obrátit proti svému otci a bratrovi.[146]
1512 editovat
- 11. dubna – Francouzské a Ferrareské síly porazily papežské síly v bitvě u Ravenny.[143]
- 24. dubna – Selim I. se stává sultánem Osmanské říše po abdikaci Bájezída II., který umírá 26. května.
1513 editovat
- 9. března – Syn Lorenza I. Medicejského zvolen papežem, přijal jméno Lev X.
- 24. dubna – Šehzade Ahmet, bratr Selima I., je poražen u Yenişehiru a popraven.[5]
- 6. června – Milánští a Švýcaři porazili Francii v bitvě u Novary.[143]
- 16. srpna – Chorvaté pod vedením Petra Berislaviće porazili Osmany v bitvě u Dubice.[147]
1514 editovat
- 23. srpna – Selim I. porazil Safíovce v bitvě na Čaldiránské rovině, čímž se Východní Anatolie poprvé dostala pod osmanskou kontrolu.[148]
- 8. září – Litva poráží Moskevské velkoknížectví v bitvě u Oršy.[149]
1515 editovat
- 1. ledna – Králem se stává František I. Francouzský, nástupce Ludvíka XII., který zemřel bez legitimního syna.
- 13. června – Selim I. porazí Bozkurta z Dulkadiru v bitvě u Turnadağu.[32]
1516 editovat
- 24. srpna – Selim I. porazil Mamlúky v bitvě u Mardž Dábiku, čímž začala druhá osmansko-mamlúcká válka.[150]
- Srpen – Zřízen Damašský ejálet jako část Osmanské říše.[151]
- Září/říjen – Chajruddín Barbarossa a jeho bratr umožňují dobytí Alžíru.
- 17. října – Tuman Baj II. se stává posledním mamlúckým sultánem.[134]
- 28. října – Osmanské síly pod vedením Hadima Sinan Pašy porazily Mamlúky v bitvě u Júnis Chánu.[150]
- Piri Reis se připojuje k osmanskému námořnictvu jako kapitán.[152]
1517 editovat
- 22. ledna – Selim I. porazil Tuman Bay II. v bitvě u Ridanije.[134]
- 30. ledna – Káhira je dobyta Osmany po třídenní bitvě, která přinesla pád Mamlúků.[153]
- 30. ledna – Abbásovský chalífát v Káhiře pod vedením al-Mutawakkila III. připadá Osmanům. Byl posledním z káhirských chalífů a jeho nástupcem se stal Selim I. jako zakladatel Osmanského chalífátu.[154]
- Po únoru – První mapa světa, Piri Reisova mapa, je předložena Selimovi I.[152]
- 15. března – Pátý lateránský koncil končí.[155]
- 12. dubna – Osmané anektují Džiddu po jejím úspěšném obléhání.[156]
- Lev X. plánuje křížovou výpravu proti Osmanům.
1518 editovat
- Říjen – Londýnská smlouva, vedená Thomasem Wolseym, sjednocuje království západní Evropy v důsledku osmanské hrozby.
- Leden až květen – Osmanský admirál Aruj Barbarossa připravuje pád Tlemcenu.
1519 editovat
- 28. června – Karel V. Španělský zvolen císařem Svaté říše římské.
- Listopad – Regentství Alžír žádá o připojení k Osmanské říši.
- Začíná první z Celaliho povstání v Anatolii.[157]
1520 editovat
- 30. září – Začíná vláda Sulejmana I.
1521 editovat
- 27. ledna – Sulejman I. potlačuje vzpouru Džánbirdi al-Ghazáliho, prvního guvernéra osmanského Damašku.[158]
- 18. května – Začínají tažení Sulejmana I.[159]
- 29. srpna – Po dvouměsíčním útoku Sulejman I. poráží Uhry při obléhání Bělehradu.[160]
1522 editovat
- 9. ledna – Papežem zvolen Hadrián VI. Jediný nizozemský papež bude posledním neitalským zvoleným na více než 450 let.
- 26. června – Začíná druhé obléhání Rhodu Osmany.[161]
- 22. prosince – Rhodoští johanité připadají Sulejmanovi I.
1523 editovat
- 1. ledna – Johanité se stahují z Rhodu.
- 27. června – Pargali Ibrahim Paša je Sulejmanem I. jmenován velkovezírem.
- 19. listopadu – Klement VII. je zvolen papežem.
1526 editovat
- 29. srpna – Sulejman I. poráží Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče.[162] Ludvík umírá při ústupu.
1527 editovat
- 6. května – Vzbouřené jednotky Svaté říše římské způsobují plenění Říma.[163]
- 8. června – Povstání Kalendera Çelebiho je rozdrceno Pargalı Ibrahimem Pašou.
- 27. září – Ferdinand I. Habsburský poráží Jana Zápolského a přebírá kontrolu nad většinou Uherska v bitvě u Tarcalu. Jan žádá o pomoc Osmany.
1528 editovat
- Janovský admirál Andrea Doria vstupuje do služeb Karla V.
1529 editovat
- 27. září až 15. října – Sulejman I. vede neúspěšné obléhání Vídně.[164]
- 29. května – Chajruddín Barbarossa umožňuje dobytí Peñónu.
1530 editovat
- Malta udělená rhodoským rytířům císařem Svaté říše římské Karlem V. Po přesídlení se z nich stávají maltézští rytíři s hlavním městem Birgu.
1531 editovat
- 16. února – Portugalcům se nepodařilo dobýt město během prvního obléhání Diu.[165]
1532 editovat
- 5. až 30. srpna – Uhři zastaví osmanský postup při obléhání Günsu (dnešní Kőszeg).[164]
- Začíná osmansko-safíovská válka trvající do roku 1555.[14]
1533 editovat
- 22. července – Podepsána konstantinopolská smlouva mezi Osmany a Rakouskem, lénem Svaté říše římské, týkající se osudu Uher. Jan Zápolský se stává králem pod suverenitou Sulejmana I.[166]
- Sulejman I. se ožení s Roxolanou, rusínskou harémovou dívkou.[167] Je první haseki sultan a sňatkem začíná sultanát žen.[168]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chronology of the Crusades after 1400 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h HOUSLEY, Norman. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. [s.l.]: Oxford University Press 562 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-822137-1. S. 111–112, 195–196, 276–287, 355–372. (anglicky) Google-Books-ID: UrhmAAAAMAAJ.
- ↑ Henry III | Reformer, Patronage, Patron | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ÇELIK, Siren. Manuel II Palaiologos (1350–1425): A Byzantine Emperor in a Time of Tumult. Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-108-83659-3. DOI: 10.1017/9781108874038.
- ↑ Martin | Medieval Ruler, Conqueror, Patron of Arts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-26 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Encyclopaedia of Islam New Edition Online (EI-2 English). referenceworks [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d FINE (JR.), John V. A.; FINE, John Van Antwerp. The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest. [s.l.]: University of Michigan Press 708 s. Dostupné online. ISBN 978-0-472-08260-5. S. 409–413, 465–483, 573–578, 593. (anglicky) Google-Books-ID: LvVbRrH1QBgC.
- ↑ The Battle of Kosovo Early Reports On Victory and Defeat by Thomas A Emmert | PDF | Ottoman Empire | Byzantine Empire. Scribd [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZACHARIADOU, Elizabeth A. Manuel II Palaeologos on the Strife between Bāyezīd I and Ḳāḍī Burhān al-Dīn Aḥmad. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 1980, roč. 43, čís. 3, s. 471–481. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0041-977X.
- ↑ a b O'CALLAGHAN, Joseph F. The Last Crusade in the West: Castile and the Conquest of Granada. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 380 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-0935-8. S. 39–40, 214. (anglicky) Google-Books-ID: o74FAwAAQBAJ.
- ↑ a b BRACKOB, A. K. Mircea the Old: Father of Wallachia, Grandfather of Dracula. [s.l.]: Histria Books 225 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59211-073-5. S. 134. (anglicky) Google-Books-ID: J4fhDwAAQBAJ.
- ↑ ATIYA, Aziz Suryal; DESCHAMPS, Eustache; MÉZIÈRES, Philippe de. The Crusade of Nicopolis. [s.l.]: Methuen & Company, Limited 272 s. Dostupné online. ISBN 978-0-404-15410-3. (anglicky) Google-Books-ID: 7uVfnQAACAAJ.
- ↑ ROSETTI, R. Notes on the Battle of Nicopolis (1396). The Slavonic and East European Review. 1937, roč. 15, čís. 45, s. 629–638. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0037-6795.
- ↑ KNOBLER, Adam. The Rise of Tīmūr and Western Diplomatic Response, 1390–1405. Journal of the Royal Asiatic Society. 1995-11, roč. 5, čís. 3, s. 341–349. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 1474-0591. DOI 10.1017/S135618630000660X. (anglicky)
- ↑ a b FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://primoa.library.unsw.edu.au/discovery/fulldisplay?vid=61UNSW_INST:UNSWS&docid=cdi_proquest_miscellaneous_212664179&query=any,contains,Ankara,+Battle+of,+Ankara,+Turkey,+1402&context=PC. primoa.library.unsw.edu.au [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e KASTRITSIS, Dimitris. The Sons of Bayezid: Empire Building and Representation in the Ottoman Civil War of 1402-13. [s.l.]: BRILL 274 s. Dostupné online. ISBN 978-90-474-2247-1. S. 149–153, 172–180, 188–196. (anglicky) Google-Books-ID: u_evCQAAQBAJ.
- ↑ ATIYA, Aziz Suryal. The Crusade in the Later Middle Ages. [s.l.]: Kraus Reprint Corporation 662 s. Dostupné online. ISBN 978-0-527-03700-0. S. 256. (anglicky) Google-Books-ID: LiITAQAAIAAJ.
- ↑ The Battle of Sanluri in the process of recreating Sardinian identity. Perverse Identities. Dostupné online [cit. 2024-04-17].
- ↑ The Capture of Ceuta by the Portuguese. www.deremilitari.org [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ KNOLL, Paul W. In Search of the Battle of Grunwald. The Polish Review. 1983, roč. 28, čís. 3, s. 67–76. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0032-2970.
- ↑ a b TURNBULL, Stephen R. Tannenberg, 1410: Disaster for the Teutonic Knights. [s.l.]: Praeger 104 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-98860-9. S. 68–78. (anglicky) Google-Books-ID: wPbkAAAAMAAJ.
- ↑ a b c d SAYER, Frederick. The history of Gibraltar and of its political relation to events in Europe.. London: Chapman and Hall 1 p.l., [v]-x, [111]-viii, 520 p. s. Dostupné online. S. 71–119.
- ↑ URBAN, William L. Tannenberg and After: Lithuania, Poland, and the Teutonic Order in Search of Immortality. [s.l.]: Lithuanian Research and Studies Center 544 s. Dostupné online. ISBN 978-0-929700-25-0. S. 199–205. (anglicky) Google-Books-ID: 2_ANAQAAMAAJ.
- ↑ LIVERMORE, H. V. On the Conquest of Ceuta. Luso-Brazilian Review. 1965, roč. 2, čís. 1, s. 3–13. Dostupné online [cit. 2024-04-18]. ISSN 0024-7413.
- ↑ MELVILLE-JONES, John. The Battle of Gallipoli 1416: A Detail Rescued from a Chronicle. The Medieval Chronicle. 2018, roč. 11, s. 213–219. Dostupné online [cit. 2024-04-18]. ISSN 1567-2336.
- ↑ LOCK, Peter. The Routledge Companion to the Crusades. London: Routledge 544 s. Dostupné online. ISBN 978-0-203-38963-8. DOI 10.4324/9780203389638/routledge-companion-crusades-peter-lock. DOI: 10.4324/9780203389638.
- ↑ BURTON, Keith Augustus. The Blessing of Africa: The Bible and African Christianity. [s.l.]: InterVarsity Press 296 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8308-2762-6. S. 197. (anglicky)
- ↑ a b Battles of Vítkov Hill and Vyšehrad 4th July and 1st November 1420 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ FABRIS, Antonio. From Adrianople to Constantinople: Venetian‐ Ottoman diplomatic missions, 1360–1453. Mediterranean Historical Review. 1992-12, roč. 7, čís. 2, s. 154–200. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. ISSN 0951-8967. DOI 10.1080/09518969208569639. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h SETTON, Kenneth Meyer. The Papacy and the Levant, 1204-1571. [s.l.]: American Philosophical Society 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87169-127-9. S. 18–19, 50, 96–97, 261, 314–345, 364–380, 448–482. (anglicky) Google-Books-ID: 0Sz2VYI0l1IC.
- ↑ January 1422: The Hussites led by Jan Žižka defeat the Second Crusade at Německý Brod. Radio Prague International [online]. 2022-01-07 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Encyclopaedia of Islam Three Online. referenceworks [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b IMBER, Colin. The Ottoman Empire, 1300-1650: The Structure of Power. [s.l.]: Palgrave Macmillan 405 s. Dostupné online. ISBN 978-0-333-61386-3. S. 27–43, 94–95. (anglicky) Google-Books-ID: xcVyngEACAAJ.
- ↑ a b URBAN, William L. The Teutonic Knights: A Military History. [s.l.]: Greenhill 320 s. Dostupné online. ISBN 978-1-85367-535-5. S. 279–281. (anglicky) Google-Books-ID: 10xmAAAAMAAJ.
- ↑ FUDGE, Thomas A. The Crusade Against Heretics in Bohemia, 1418-1437: Sources and Documents for the Hussite Crusades. [s.l.]: Ashgate 456 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7546-0801-1. (anglicky) Google-Books-ID: 3rhnAAAAMAAJ.
- ↑ a b DREES, Clayton J. The Late Medieval Age of Crisis and Renewal, 1300-1500: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Bloomsbury Publishing USA 563 s. Dostupné online. ISBN 978-1-56750-749-2. S. 15, 443. (anglicky) Google-Books-ID: 8TLLEAAAQBAJ.
- ↑ LOREDAN, Alvise - Treccani. Treccani [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Khirokitia, Battle of (1426). World history [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Battle of Tachov 3rd – 4th August 1427 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ VENNING, Timothy; FRANKOPAN, Peter. A Chronology of the Crusades. [s.l.]: Routledge 569 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-49643-4. S. 515. (anglicky) Google-Books-ID: ubflCAAAQBAJ.
- ↑ 575th anniversary of the 1429 Siege of Malta. Times of Malta [online]. 2004-09-12 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joan of Arc's Letter to the Hussites (March 23, 1430). archive.joan-of-arc.org [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KIAUPA, Zigmantas; KIAUPIENĖ, Jūratė; KUNCEVIČIUS, Albinas. The History of Lithuania Before 1795. [s.l.]: Lithuanian Institute of History 412 s. Dostupné online. ISBN 978-9986-810-13-1. S. 206–211. (anglicky) Google-Books-ID: w3ppAAAAMAAJ.
- ↑ Battle of Domažlice 14th August 1431 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Battle of Lipany 30th May 1434 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Alfonso V of Aragon. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-866262-4. DOI 10.1093/acref/9780198662624.001.0001/acref-9780198662624-e-0228. (anglicky)
- ↑ a b BEAZLEY, C. Raymond. Prince Henry the Navigator: the hero of Portugal and of modern discovery, 1394-1460 A.D. With an account of geographical progress throughout the middle ages as the preparation for his work. New York, London: G. P. Putnam's sons xxvii, 336 p. s. (Heroes of the nations, ed. by H.W.C. Davis.). Dostupné online. S. 177–187.
- ↑ a b c d e f g h BOSWORTH, Clifford Edmund. The New Islamic Dynasties: A Chronological and Genealogical Manual. [s.l.]: Edinburgh University Press 420 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7486-2137-8. S. 48–49, 77–80, 270–272. (anglicky) Google-Books-ID: mKpz_2CkoWEC.
- ↑ DELVAL, Ronald. The road to the Thirteen Years War: The Teutonic Order. Medieval Warfare. 2012, roč. 2, čís. 2, s. 6–10. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 2211-5129.
- ↑ a b c d e JEFFERSON, John. The Holy Wars of King Wladislas and Sultan Murad: The Ottoman-Christian Conflict from 1438-1444. [s.l.]: BRILL 529 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-21904-5. S. 165, 235–246, 282–285, 288–291, 437–438. (anglicky) Google-Books-ID: FpvqWWpUYSoC.
- ↑ Official site of Anghiari for the tourism. web.archive.org [online]. 2014-01-03 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f MOORE, Clement Clarke. George Castriot, surnamed Scanderbeg, king of Albania.. New York, Philadelphia: D. Appleton & company; G.S. Appleton 1 p.l., 5-367 p. s. Dostupné online.
- ↑ SUGAR, Peter F. Southeastern Europe Under Ottoman Rule, 1354-1804. [s.l.]: University of Washington Press 393 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-96033-3. S. 29. (anglicky) Google-Books-ID: EUTbAwAAQBAJ.
- ↑ a b c d e f g HODGKINSON, Harry. Scanderbeg: From Ottoman Captive to Albanian Hero. [s.l.]: Learning Design book s. Dostupné online. ISBN 978-1-903616-15-4. S. 83–88, 95–100, 146–151, 190–193. (anglicky) Google-Books-ID: owuSAAAACAAJ.
- ↑ ANTOCHE, Emanuel Constantin. Hunyadi’s campaign of 1448 and the second battle of Kosovo polje (17-20 october). Reconfiguring the fifteenth-century crusade (ed. by Norman Housley), Palgrave Macmillan. 2017-01-01. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ TALBOT, Alice-Mary TalbotAlice-Mary. Constantine XI Palaiologos. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1216?rskey=nkxao1&result=1. (anglicky)
- ↑ a b NOLI, Fan Stylian. George Castrioti Scanderbeg (1405-1468).. [s.l.]: International Universities Press 266 s. Dostupné online. S. 49–50, 65. (anglicky) Google-Books-ID: IdhBAAAAIAAJ.
- ↑ a b INALCIK, Halil. Mehmed the Conqueror (1432-1481) and His Time. Speculum. 1960, roč. 35, čís. 3, s. 408–427. Dostupné online [cit. 2024-04-22]. ISSN 0038-7134. DOI 10.2307/2849734.
- ↑ DEVANEY, Thomas. Enemies in the Plaza: Urban Spectacle and the End of Spanish Frontier Culture, 146-1492. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 257 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-9134-6. S. 158. (anglicky) Google-Books-ID: xzbKBwAAQBAJ.
- ↑ RUNCIMAN, Steven. The Fall of Constantinople 1453. [s.l.]: Cambridge University Press 292 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-39832-9. (anglicky) Google-Books-ID: BAzntP0lg58C.
- ↑ NICOLLE, David. Constantinople, 1453: The End of Byzantium. [s.l.]: Praeger 106 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-98856-2. (anglicky) Google-Books-ID: Q2RoAAAAMAAJ.
- ↑ BIOGRAPHIE, Deutsche. Ladislaus V. Postumus - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b The Oxford History of Poland-Lithuania. S. 222–230. academic.oup.com [online]. [cit. 2024-04-22]. S. 222–230. Dostupné online.
- ↑ The Encyclopedia of Diplomacy. Příprava vydání Gordon Martel. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-88791-2, ISBN 978-1-118-88515-4. DOI 10.1002/9781118885154.dipl0282. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118885154.
- ↑ WEBFELLER. Romanus Pontifex [online]. 2017-06-16 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, HistoryNet. Ottoman-Hungarian Wars: Siege of Belgrade in 1456. HistoryNet [online]. 2006-06-12 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LUPESCU, Radu. Ştefan cel Mare. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0863?rskey=yqvhjw&result=2. (anglicky)
- ↑ a b c d DIFFIE, Bailey Wallys. Foundations of the Portuguese Empire, 1415-1580. [s.l.]: U of Minnesota Press 587 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8166-0782-2. S. 109–110, 145, 236–238, 240–242. (anglicky) Google-Books-ID: hBTqPX4G9Y4C.
- ↑ MCNALLY, Raymond T.; FLORESCU, Radu R. Dracula, Prince of Many Faces: His Life and His Times. [s.l.]: Hachette+ORM 368 s. Dostupné online. ISBN 978-0-316-09226-5. S. 129–148. (anglicky) Google-Books-ID: Zot08bJa3FAC.
- ↑ MILLER, William. Essays on the Latin Orient. Cambridge: The University Press viii, 582 p. s. Dostupné online.
- ↑ MOŻEJKO, Beata. Peter von Danzig: The Story of a Great Caravel, 1462-1475. [s.l.]: BRILL 320 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-40844-9. (anglicky) Google-Books-ID: wEOxDwAAQBAJ.
- ↑ First Ottoman–Venetian War | Map and Timeline. history-maps.com [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PINSON, Mark. The Muslims of Bosnia-Herzegovina: Their Historic Development from the Middle Ages to the Dissolution of Yugoslavia. [s.l.]: Harvard CMES 228 s. Dostupné online. ISBN 978-0-932885-12-8. (anglicky) Google-Books-ID: Yl3TAkJmztYC.
- ↑ STONE, Daniel. The Polish-Lithuanian State, 1386-1795. [s.l.]: University of Washington Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-98093-5. S. 29–30. (anglicky) Google-Books-ID: LFgB_l4SdHAC.
- ↑ a b IMBER, Colin. The Ottoman Empire 1300-1481. [s.l.]: Isis Press 312 s. Dostupné online. ISBN 978-975-428-015-9. S. 168, 190. (anglicky) Google-Books-ID: lIppAAAAMAAJ.
- ↑ RUNCIMAN, Steven. A History of the Crusades. [s.l.]: CUP Archive 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-34772-3. S. 466–468. (anglicky) Google-Books-ID: mrw8AAAAIAAJ.
- ↑ GARCÍA-ARENAL, Mercedes. The Revolution of Fās in 869/1465 and the Death of Sultan 'Abd al-Ḥaqq al-Marīnī. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 1978, roč. 41, čís. 1, s. 43–66. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 0041-977X.
- ↑ STONE, Daniel. The Polish-Lithuanian State, 1386-1795. [s.l.]: University of Washington Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-98093-5. S. 30. (anglicky) Google-Books-ID: LFgB_l4SdHAC.
- ↑ a b c d BABINGER, Franz. Mehmed the Conqueror and His Time. [s.l.]: Princeton University Press 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-01078-6. S. 340–341, 357, 359–362. (anglicky) Google-Books-ID: PPxC6rO7vvsC.
- ↑ DUNHAM, S. A. History of Spain and Portugal.. Philadelphia: Carey & Lea, Chestnut Street 5 v. s. Dostupné online. S. 176–258.
- ↑ NATHO, Kadir I. Circassian History. [s.l.]: Xlibris Corporation 577 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4653-1699-8. S. 218–220. (anglicky) Google-Books-ID: eE2pDLgibVoC.
- ↑ MINORSKY, V. The Qara-Qoyunlu And The Qutb-Shahs. Bulletin of the School of Oriental and African Studies. 1955-02, roč. 17, čís. 1, s. 50–73. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1474-0699. DOI 10.1017/S0041977X00106342. (anglicky)
- ↑ BICHICEAN, Gheorghe. Aspects Concerning the Battle of Baia (1467) and the Wound of King Matthias Corvin. On the Controversy in the Chronicles of the Times and on a Less Known Surgical Intervention. Acta Marisiensis. Seria Historia. 2022-12-01, roč. 4, čís. 1, s. 13–26. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 2668-9715. DOI 10.2478/amsh-2022-0018. (anglicky)
- ↑ a b c PETRY, Carl F. Twilight of Majesty: The Reigns of the Mamlūk Sultans Al-Ashrāf Qāytbāy and Qanṣūh Al-Ghawrī in Egypt. [s.l.]: University of Washington Press 261 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-97307-4. S. 24–118. (anglicky) Google-Books-ID: 4JSGQgAACAAJ.
- ↑ PESSANHA, Fernando. A conquista e destruição de Anafé (Casablanca) pelo Infante D. Fernando (1468) – Considerações sobre uma pouco conhecida operação anfíbia. Revista de História da Sociedade e da Cultura. 2019, roč. 19, s. 97. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 2183-8615.
- ↑ GREGORY, Timothy E. GregoryTimothy E.; ŠEVČENKO, Nancy Patterson ŠevčenkoNancy Patterson. Euboea. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1770?rskey=djjm1r&result=1. (anglicky)
- ↑ MACKAY, Pierre. Map of Siege of Negropont, 1470. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2024-04-24].
- ↑ CANDEA, Virgil. Saint Stephen the Great in his contemporary Europe (Respublica Christiana). Études balkaniques. 2004, čís. 4, s. 140–144. Dostupné online [cit. 2024-04-24]. ISSN 0324-1645. (English)
- ↑ PAUL, Michael C. Secular Power and the Archbishops of Novgorod before the Muscovite Conquest. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History. 2007, roč. 8, čís. 2, s. 231–270. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. ISSN 1538-5000.
- ↑ MUREŞAN, Dan Ioan. Bessarion’s Orations against the Turks and Crusade Propaganda at the Große Christentag of Regensburg (1471). Příprava vydání Norman Housley. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-1-137-46281-7. DOI 10.1057/978-1-137-46281-7_7. S. 207–243. (anglicky) DOI: 10.1057/978-1-137-46281-7_7.
- ↑ MESERVE, Margaret. Patronage and Propaganda at the First Paris Press: Guillaume Fichet and the First Edition of Bessarion's "Orations against the Turks". The Papers of the Bibliographical Society of America. 2003-12, roč. 97, čís. 4, s. 521–588. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. ISSN 0006-128X. DOI 10.1086/pbsa.97.4.24295683. (anglicky)
- ↑ Encyclopaedia Islamica Online. referenceworks [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PRESCOTT, William Hickling. History of the reign of Ferdinand and Isabella, the Catholic. Boston: C. C. Little and J. Brown 3 v. s. Dostupné online. S. 134–137, 156.
- ↑ NERVO, Jean Baptiste Rosario Gonzalve de; WEST, T. Temple. Isabella the Catholic, queen of Spain, her life, reign, and times, 1451-1504.. London: Smith, Elder, & co. xvi, [2] p., 1 ., 348 p. s. Dostupné online. S. 73–74.
- ↑ NICOLLE, David. Armies of the Ottoman Turks 1300–1774. [s.l.]: Bloomsbury USA 48 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85045-511-3. S. 9–10. (anglicky) Google-Books-ID: 2ZslvgAACAAJ.
- ↑ PRITSAK, Omeljan PritsakOmeljan. Dory. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1544?rskey=rewbl3&result=2. (anglicky)
- ↑ VASILIEV, Alexander Alexandrovich. The Goths in the Crimea. [s.l.]: Mediaeval academy of America 314 s. Dostupné online. ISBN 978-0-910956-09-3. (anglicky) Google-Books-ID: j261egyVMawC.
- ↑ FITZ, Francisco García; SFORZA, Daniella. Toro, Battle of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0917. (anglicky)
- ↑ BARLETI, Marin. The Siege of Shkodra: Albania's Courageous Stand Against Ottoman Conquest, 1478. [s.l.]: David Hosaflook 336 s. Dostupné online. ISBN 978-99956-87-77-9. (anglicky) Google-Books-ID: zeZ963q3ok0C.
- ↑ Ferdinand II | Biography, Facts, Accomplishments, & Isabella I | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMPBELL, Gordon. Alcaçovas, Treaty of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-860175-3. DOI 10.1093/acref/9780198601753.001.0001/acref-9780198601753-e-71. (anglicky)
- ↑ The Battle of Kenyérmező (Breadfield), 13 October 1479 [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAAFFE, John. The history of the Holy, military, sovereign order of st. John of Jerusalem. [s.l.]: Hope & Company 336 s. Dostupné online. S. 53–67. (anglicky) Google-Books-ID: T84NAAAAQAAJ.
- ↑ GIBBON, Edward; KAYE, Johan.; SCOTT, Walter. The crusades. London: A. Murray and Son 360 p. s. (Verbatim reprints.). Dostupné online. S. 133–160.
- ↑ NCEI Global Historical Hazard Database. www.ngdc.noaa.gov [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DAVENPORT, Frances G.; PAULLIN, Charles Oscar. European treaties bearing on the history of the United States and its dependencies .... Washington, D.C.: Carnegie Institution of Washington 4 v. s. (Carnegie Institution of Washington publication. Papers of the Division of Historical Research,254). Dostupné online. S. 71–83.
- ↑ a b HARRIS, Jonathan. A worthless prince? Andreas Palaeologus in Rome, 1465-1502. Orientalia Christiana Periodica 61 (1995), 537-54. Dostupné online [cit. 2024-05-01].
- ↑ a b c HILLGARTH, J. N. The Spanish Kingdoms, 1250-1516. [s.l.]: Clarendon Press 738 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-822531-7. S. 370–386. (anglicky) Google-Books-ID: LgVXAAAAYAAJ.
- ↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DUFFY, Eamon. Saints & Sinners: A History of the Popes. [s.l.]: Yale University Press 488 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-11597-0. S. 196. (anglicky) Google-Books-ID: yG7nWt2XIyEC.
- ↑ PILAT, Liviu. THE 1487 CRUSADE: A TURNING POINT IN THE MOLDAVIAN-POLISH RELATIONS. Medieval and Early Modern Studies for Central and Eastern Europe. 2010-01-01. Dostupné online [cit. 2024-05-03].
- ↑ a b GRGIN, Borislav. The Ottoman influences on Croatia in the second half of the fifteenth century. Povijesni prilozi. 2002, roč. 21, čís. 23, s. 87–102. Dostupné online [cit. 2024-05-03]. ISSN 0351-9767. (anglicky)
- ↑ PARRY, V. J. A History of the Ottoman Empire to 1730. [s.l.]: Cambridge University Press 260 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-09991-2. (anglicky) Google-Books-ID: nUs7AAAAIAAJ.
- ↑ FINKEL, Caroline. Osman's Dream: The History of the Ottoman Empire. [s.l.]: Basic Books 704 s. Dostupné online. ISBN 978-0-465-02396-7. S. 65–92. (anglicky) Google-Books-ID: wHiuDAEACAAJ.
- ↑ AUDISIO, Gabriel. The Waldensian Dissent: Persecution and Survival, C.1170-c.1570. [s.l.]: Cambridge University Press 260 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-55984-3. S. 14–22. (anglicky) Google-Books-ID: JX5XRl9uGSQC.
- ↑ Fichier PDF André ADAM - Histoire de Casablanca, des origines à 1914.pdf. Fichier PDF [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ BARROUQUÈRE-CLARET, C. Settat, centre historique de la Chaouïa: monographie.. Paris: E. Larose Dostupné online.
- ↑ a b HAR-EL, Shai. Struggle for Domination in the Middle East: The Ottoman-Mamluk War, 1485-91. [s.l.]: BRILL 276 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-10180-7. S. 163–191. (anglicky) Google-Books-ID: KUjl5hWOYVMC.
- ↑ A brief history of Cyprus - Venetian period. www.whatson-northcyprus.com [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ FERRERAS, Juan de. Synopsis historica chronologica de España. Madrid: Imprenta de Don Antonio Perez de Soto 17 v. s. Dostupné online. S. 388–389.
- ↑ SHIROGOROV, Vladimir. War on the Eve of Nations: Conflicts and Militaries in Eastern Europe, 1450–1500. [s.l.]: Rowman & Littlefield 519 s. Dostupné online. ISBN 978-1-7936-2241-9. S. 297. (anglicky) Google-Books-ID: mP0vEAAAQBAJ.
- ↑ DYER, Thomas Henry. The history of modern Europe, from the fall of Constantinople, in 1453, to the war in the Crimea, in 1857. London: J. Murray 4 v. s. Dostupné online. S. 200.
- ↑ COWANS, Jon. Early Modern Spain: A Documentary History. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 290 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1845-9. (anglicky) Google-Books-ID: Ksf_tz5x5FwC.
- ↑ a b ORESKOVICH, John R. The History of Lika, Croatia: Land of War and Warriors. [s.l.]: Lulu.com 190 s. Dostupné online. ISBN 978-0-359-86419-5. (anglicky) Google-Books-ID: 3wisDwAAQBAJ.
- ↑ NASH, Elizabeth. Seville, Córdoba, and Granada: A Cultural History. [s.l.]: Oxford University Press 270 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-972537-3. S. 219. (anglicky) Google-Books-ID: vVA1reAI7w0C.
- ↑ La conquista de Granada, el gran triunfo de los Reyes Católicos. historia.nationalgeographic.com.es [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ The Edict of Expulsion of the Jews - 1492 Spain. www.sephardicstudies.org [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Turkey Virtual Jewish History Tour. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.
- ↑ GRABARCZYK, Tadeusz. Cosmin Forest, Battle of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0265?rskey=yqvhjw&result=1. (anglicky)
- ↑ NIETO, Antonio Bravo. La ocupación de Melilla en 1497 y las relaciones entre los Reyes Católicos y el Duque de Medina Sidonia. Aldaba. 1990-01-01, čís. 15, s. 15–38. Dostupné online [cit. 2024-05-04]. ISSN 2603-9265. DOI 10.5944/aldaba.15.1990.20168. (španělsky)
- ↑ PILAT, Liviu; CRISTEA, Ovidiu. The Ottoman Threat and Crusading on the Eastern Border of Christendom during the 15th Century. [s.l.]: BRILL 347 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-35380-0. S. 242–285. (anglicky) Google-Books-ID: rjE9DwAAQBAJ.
- ↑ a b HARVEY, L. P. Muslims in Spain, 1500 to 1614. [s.l.]: University of Chicago Press 476 s. Dostupné online. ISBN 978-0-226-31963-6. S. 21–22, 40–65. (anglicky)
- ↑ ALVAREZ, Sandra. Foundations of Venetian Naval Strategy from Pietro II Orseoto to the Battle of Zoncho, 1000-1500 » De Re Militari [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MUIR, William. The Mameluke, or, Slave dynasty of Egypt. London: Smith, Elder xxxii, 245 p., [11] leaves of plates (2 folded) s. (Slave dynasty of Egypt). Dostupné online. S. 202–209.
- ↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History of Shah Isma'il Safawi - Ghulam Sarwar. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ PÁLOSFALVI, Tamás. From Nicopolis to Mohács: A History of Ottoman-Hungarian Warfare, 1389-1526. [s.l.]: Brill Dostupné online. ISBN 978-90-04-37565-9. (anglicky)
- ↑ DAVIES, Brian L. Warfare, State and Society on the Black Sea Steppe, 1500-1700. [s.l.]: Routledge 273 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-23986-8. S. 26–27. (anglicky) Google-Books-ID: XH4hghHo1qoC.
- ↑ Istoria administrației publice din Moldova. [s.l.]: Academia de Administrare Publică pe lîngă Guvernul Republicii Moldova 480 s. Dostupné online. (rumunsky) Google-Books-ID: zyIIAQAAMAAJ.
- ↑ BRUMMETT, Palmira. Ottoman Seapower and Levantine Diplomacy in the Age of Discovery. [s.l.]: State University of New York Press 306 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7914-9783-8. S. 34. (anglicky) Google-Books-ID: eIJFAgAAQBAJ.
- ↑ KOLODZIEJCZYK, Dariusz. The Crimean Khanate and Poland-Lithuania: International Diplomacy on the European Periphery (15th-18th Century). A Study of Peace Treaties Followed by Annotated Documents.. [s.l.]: BRILL 1135 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-19190-7. S. 30–31. (anglicky) Google-Books-ID: FHrTxHmegRYC.
- ↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f The Italian Wars 1494-1559: War, State and Society in Early Modern Europe. [s.l.]: Routledge 391 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-89939-6. S. 75–116, 120–122. (anglicky) Google-Books-ID: KnnJAwAAQBAJ.
- ↑ pubs.geoscienceworld.org [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online.
- ↑ ALDERSON, Anthony Dolphin. The Structure of the Ottoman Dynasty. [s.l.]: Clarendon Press 220 s. Dostupné online. S. 62–64. (anglicky) Google-Books-ID: u75BAAAAYAAJ.
- ↑ ZARINEBAF-SHAHR, Fariba. Qızılbash “Heresy” and Rebellion in Ottoman Anatolia During the Sixteenth Century. Anatolia moderna. Yeni anadolu. 1997, roč. 7, čís. 1, s. 1–15. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. DOI 10.3406/anatm.1997.946.
- ↑ PRPIC, George J. Croatia and Hungary During the Turkish Era. [s.l.]: Center for Southern-Hungarian and Balkan Studies 12, 40 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: XYQMAQAAMAAJ.
- ↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JASIŃSKI, Grzegorz; WŁODARKIEWICZ, Wojciech. Polish Battles and Campaigns in 13th-19th Centuries. [s.l.]: Wojskowe Centrum Edukacji Obywatelskiej im. płk. dypl. Mariana Porwita 186 s. Dostupné online. ISBN 978-83-65409-12-6. S. 41. (anglicky) Google-Books-ID: aiFVAQAACAAJ.
- ↑ a b FIRDAUS, Yelmi Eri; ELFIA, Elfia; MEIRISON, Meirison. RISE AND FALL OF MAMLUK SULTANATE: The Struggle Against Mongols and Crusaders in Holy War. Al-Adyan: Journal of Religious Studies. 2020-08-06, roč. 1, čís. 1, s. 14–28. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 2723-682X. DOI 10.15548/al-adyan.v1i1.1713.
- ↑ BAKHĪT, Muḥammad ʻAdnān. The Ottoman Province of Damascus in the Sixteenth Century. [s.l.]: Librairie du Liban 330 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: YQt1AAAAMAAJ.
- ↑ a b SOUCEK, Svat. Piri Reis and Ottoman Discovery of the Great Discoveries. Studia Islamica. 1994, čís. 79, s. 121–142. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 0585-5292. DOI 10.2307/1595839.
- ↑ CLOT, André. Suleiman the Magnificent. [s.l.]: Saqi 366 s. Dostupné online. ISBN 978-0-86356-803-9. (anglicky) Google-Books-ID: zz0hBQAAQBAJ.
- ↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MINNICH, Nelson H. The Decrees of the Fifth Lateran Council (1512–17): Their Legitimacy, Origins, Contents, and Implementation. [s.l.]: Routledge 329 s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-89173-8. (anglicky) Google-Books-ID: jn10DwAAQBAJ.
- ↑ CASALE, Giancarlo. The Ottoman Age of Exploration. [s.l.]: Oxford University Press 303 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-979879-7. S. 32. (anglicky) Google-Books-ID: Xf3h3Z1YQtIC.
- ↑ Jelālī Revolts | Ottoman Empire, Anatolia, Peasants | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PITCHER, Donald Edgar. An Historical Geography of the Ottoman Empire: From Earliest Times to the End of the Sixteenth Century. [s.l.]: Brill Archive 248 s. Dostupné online. S. 113. (anglicky) Google-Books-ID: 8gs4AAAAIAAJ.
- ↑ TheOttomans.org - Discover The Ottomans. www.theottomans.org [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ AMEDOSKI, editor Dragana. Belgrade 1521-1867. [s.l.]: Istorijski institut 518 s. Dostupné online. ISBN 978-86-7743-132-7. S. 5–26. (anglicky) Google-Books-ID: JF6LDwAAQBAJ.
- ↑ BROCKMAN, Eric. The Two Sieges of Rhodes, 1480-1522. [s.l.]: J. Murray 212 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7195-1894-2. (anglicky) Google-Books-ID: 6DKCAAAAIAAJ.
- ↑ GÉZA, Perjés. The Fall of the Medieval Kingdom of Hungary: Mohács 1526 - Buda 1541. [s.l.]: Social Science Monographs 307 s. Dostupné online. ISBN 978-0-88035-152-2. (anglicky) Google-Books-ID: EjY6zQEACAAJ.
- ↑ CHASTEL, André. The Sack of Rome, 1527. [s.l.]: Princeton University Press 321 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-09947-7. (anglicky) Google-Books-ID: SamtwgEACAAJ.
- ↑ a b TURNBULL, Stephen R. The Ottoman Empire, 1326-1699. [s.l.]: Routledge 95 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-96913-0. S. 49–51. (anglicky) Google-Books-ID: XGFjmAEACAAJ.
- ↑ DANVERS, Frederick Charles. The Portuguese in India: A.D. 1481-1571. [s.l.]: W.H. Allen & Company, limited 654 s. Dostupné online. S. 402. (anglicky) Google-Books-ID: iRxBAQAAMAAJ.
- ↑ LESAFFER, Randall. Peace Treaties and International Law in European History: From the Late Middle Ages to World War One. [s.l.]: Cambridge University Press 505 s. Dostupné online. ISBN 978-1-139-45378-3. S. 338–364. (anglicky) Google-Books-ID: onB5AuYREQ4C.
- ↑ YERMOLENKO, Galina. Roxolana: "The Greatest Empresse of the East". The Muslim World. 2005-04, roč. 95, čís. 2, s. 231–248. Dostupné online [cit. 2024-05-18]. ISSN 0027-4909. DOI 10.1111/j.1478-1913.2005.00088.x. (anglicky)
- ↑ PEIRCE, Leslie P. The Imperial Harem: Women and Sovereignty in the Ottoman Empire. [s.l.]: Oxford University Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-508677-5. S. 58. (anglicky)