Chrastice kanárská

druh rostliny

Chrastice kanárská (Phalaris canariensis) je jednoletá tráva vysoká průměrně 80 cm, jež vyrůstá ve vzpřímených a bohatě olistěných trsech. Pěstuje se hlavně pro semena (obilky), převážně používaná jako oblíbené krmivo pro doma chované exotické ptactvo. V České republice je tento nepůvodní druh považován za příležitostně pěstovaný neofyt.

Jak číst taxoboxChrastice kanárská
alternativní popis obrázku chybí
Chrastice kanárská (Phalaris canariensis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
PodčeleďPooideae
TribusPoeae
Rodchrastice (Phalaris)
Binomické jméno
Phalaris canariensis
L., 1753
Synonyma
  • lesknice kanárská
  • ptačí zob
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozvětvená rostlina
Nakvétající klas
Obilky

Dříve byl rod Phalaris neopodstatněně rozdělen do dvou rodů s českými názvy chrastice a lesknice. Po jejich sjednocení dostal rod české jméno chrastice, a proto se tento druh nyní jmenuje chrastice kanárská. Ve starší literatuře i mezi chovateli a pěstiteli se ještě hojně vyskytuje zažité pojmenování „lesknice kanárská“.[1][2]

Rozšíření

editovat

Jako nový druh chrastice kanárská vznikla pravděpodobně na Kanárských ostrovech a v přilehlém severoafrickém Maroku. Odkud se během staletí samovolně i lidským přičiněním rozšířila do všech pěti obydlených světadílů. Hojně je nyní pěstována na jihu Evropy, na severu Afriky, na Blízkém východě, Arabském poloostrově, v Turecku, Pákistánu, Indii, ve střední Číně, Japonsku, ve značné části Severní, Střední i Jižní Ameriky, obdobně jako v Austrálii, na Novém Zélandu i Havajských ostrovech.

Na území dnešní České republiky se rostlina dostala teprve v 19. století. Teprve v roce 2000 byl v Česku povolen první vyšlechtěný kultivar chrastice kanárské s názvem 'Judita', jež postupně nachází uplatnění v zemědělské praxi. Počátky jejího ekologické pěstování je spojeno s Výzkumným ústavem pícninářským v Troubsku.[1][2][3][4][5]

Ekologie

editovat

Bylina je poměrně teplomilná a vyséváme ji nejlépe na místo nezastíněné, nejlépe do půdy hlinité, hlinito písčité až hlinito jílovité. Preferuje stranoviště dobře zásobené vláhou i živinami, proto se nepovažuje za plodinu vhodnou do zeminy lehké, velmi propustné a na živiny chudé. Nemá přílišné nároky na pH půdy, jenž může být mírně kyselá až mírně zásaditá a částečně i podmáčená, poměrně dobře snáší i její mírné zasolení.

Kromě obhospodařovaných polích se vyskytuje i po okrajích polních cest či silnic, často také v ruderálních společenstvech. V ČR je pěstována převážně v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti; koření poměrně mělce a je vhodnější do vlhčích podmínek. Vyhovují jí roční roční srážky v toleranci od 430 do 860 mm. Je vhodné vysít ji brzy na jaře, pro využití zimní vláhy ideálně v prvé polovině dubna, při teplotě okolo 8 °C vzchází již za jeden až dva týdny. Mladé semenáče snesou krátkodobý pokles teploty až -5 °C, vyhovuje jim střídání vyšších teplot během dne a nižších v noci. Chrastice kanárská ve středoevropských klimatických podmínkách kvete v červnu a červenci, semena uzrávají v srpnu a září. Počet chromozomů 2n = 12.[1][2][3][4][6]

Jednoletá rostlina z čeledi lipnicovitých, která vyrůstá ve vzpřímených, bohatě olistěných trsech. Je volně trsnatá, odnožuje extravaginálně a bývá vysoká 40 až 60 cm, s klasy pak až 80 nebo 100 cm. Stébla zakončená klasy bývají přímá nebo na bázi vystoupavá, tuhá, na povrchu hladká a střídavě porostlá přisedlými listy. Jejich mírně drsné čepele, dlouhé 5 až 25 cm a široké od 0,5 do 1,2 cm, jsou na konci zúžené do ostré špičky. Listy vyrůstají z listových pochev jež jsou hladké, lysé, nafouklé, bělavě lemované a mají asi 5 mm roztřepený jazýček.

Na vrcholu stébla jsou jednokvěté, zploštělé, 7 až 10 mm dlouhé klásky sestavené do husté, silně stažené laty klásků, která bývá dlouhá 2 až 4 cm a mívá tvar vejcovitý až vejcovitě podlouhlý. Květy jsou oboupohlavné, mají tři tyčinky s prašníky, dvě blizny a jsou opylovány větrem. V krátce stopkatých kláscích se dvěma páry plev vyrůstají po opylení lesklé, nažloutlé obilky, které jsou eliptické, na obou koncích zúžené, průměrně 2,5 mm velké a pevně uzavřené pluchou a pluškou. Hmotnost tisíce obilek je 6,5 gramů.

Rostliny během dozrávání přirozeně zasychají a semena z klásků samovolně nevypadávají, proto je není nutno desikovat. Díky odolnosti semen k mechanickému poškození lze porost sklízet obilním kombajnem.[1][2][3][4][6][7][8][9]

Význam

editovat

Chrastice kanárská je výhodné jadrné krmivo s vyšším obsahem vlákniny, její semena se používají hlavně jako součást krmných směsí pro drobné exotické ptactvo. Semena uzrávají po 80 až 120 dnech po vzejití, průměrný výnos z 1 hektaru se v podmínkách České republiky pohybuje od 1 do 2 tun.

Mimo pěstování na zrno je také nenáročnou, jednosečnou pícninou pěstovanou v monokultuře nebo jako součást jednoletých travních směsek. Na píci se obvykle seje co nejdříve po sklizni předplodiny a sklízí se obvykle po 45 až 55 dnech od vzejití. Seká se obvykle pouze jednou, neboť špatně obrůstá a výnosy z druhé seče jsou malé, sklizená píce se využívá k přímému zkrmování v čerstvém stavu, ale také na senáž nebo siláž. Díky vysoké odolnosti proti poléhání bývá na polích využívána jako podpůrná plodina pro víceleté jeteloviny. Dobře poslouží také jako vymrzající meziplodina s dobrým protierozním účinkem, která nebrání kvalitní jarní přípravě půdy pro následné plodiny. Lze ji brát také jako okrasnou a dekorativní rostlinu, stonky s latami klásků sbírané těsně před přirozeným žloutnutím lze dobře usušit a použít při aranžování květin.

Travina se může považovat i za léčivou rostlinu, neboť její semena jsou vynikajícím zdrojem antioxidantů, které zabraňují stárnutí kůže, obsahují asi 16 % bílkovin a 12 % vlákniny, mnohé aminokyseliny, kyselinu salicylovou a šťavelovou, četné sacharidy a tuky, draslík, vápník, hořčík, fosfor a kyselinu listovou. Enzymy obsažené v semenech jsou přírodním lékem na léčbu zánětu vnitřních orgánů, jako jsou játra, ledviny a slinivka břišní, léčí také zánět žaludku, dnu i aterosklerózu. Významnou součásti semen je i lipáza, enzym pro odbourávání tuků v organismu.[3][6][7][9]

Reference

editovat
  1. a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Chrastice kanárská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2013-08-27 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  2. a b c d CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Hottonia palustris [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014 – 2022 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  3. a b c d SKLÁDANKA, Jiří. Multimediální učební texty: Lesknice kanárská [online]. Rev. 2006 [cit. 2022-12-25]. vydavatel = Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita, Brno Dostupné online. 
  4. a b c PROCHÁZKA, Jaromír; PELIKÁN, Jan; KNOTOVÁ, Daniela. Metodika pěstování lesknice kanárské na semeno [online]. Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko, rev. 2016 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  5. POWO: Phalaris canariensis [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2022 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c SMEJKALOVÁ, Hana; KUBÍKOVÁ, Zuzana. Pěstování lesknice kanárské [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice, rev. 2022-08-09 [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  7. a b VAŇÁTOVÁ, Petra. Maloobjemové plodiny pro malé farmáře. Úroda [online]. AV ČR, Praha, 2001-10-26 [cit. 2022-12-25]. Čís. 10. Dostupné online. ISSN 0139-6013. 
  8. BALDINI, Riccardo M. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Phalaris canariensis [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b SHARMA, Arzoo; CHEPURNA, Anna; TURNOCK, Dave et al. Canary seed: a novel cereal from the Canadian Prairies [online]. Crop Development Centre, University of Saskatchewan, Saskatoon, SK, CA [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat