Campylobacter

rod patogenních bakterií

Campylobacter je rod termofilních, podmíněně patogenních bakterií. Mají velmi široké hostitelské spektrum. Vyskytují se v trávicím traktu člověka i téměř u všech domácích a u velkého počtu divoce žijících zvířat. Pro dospělou drůbež jsou většinou nepatogenní, přesto je drůbež považována za primárního rezervoárového hostitele. U člověka jsou patogenní invazivní kmeny kampylobakterů příčinou alimentární intoxikace, projevující se jako střevní infekce připomínající salmonelózu. Přenášejí se nepřímo kontaminovanými potravinami a vodou i přímo kontaktem. Na vzniku kampylobakteriózy se také podílí nedostatečná hygiena při ošetřování, chlazení a zpracovávání masa v domácnostech. Kampylobaktery přežívají na potravinách skladovaných v chladničkách, částečně mohou přežít i mražení. Jsou inaktivovány teplotou nad 48 °C, takže pasterizaci nebo vaření v kuchyni je inaktivuje. Při manipulaci se syrovým masem je nutné dodržovat základní hygienická pravidla.

Jak číst taxoboxCampylobacter
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
KmenProteobacteria
TřídaEpsilon Proteobacteria
ŘádCampylobacterales
ČeleďCampylobacteraceae
RodCampylobacter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rod Campylobacter zahrnuje aerobnímikroaerofilní pohyblivé gramnegativní bakterie. Nejznámější z rodu jsou druhy Campylobacter jejuni, C. coli a C. lari, které na základě genetické analýzy 16S ribozomální RNA tvoří homologní skupinu, dále C. fetus a C. pylori (dnes označovaný jako Helicobacter pylori).

Morfologie

editovat

Jsou to spirální, tenké nebo jen zakřivené G- tyčky široké 0,2-0,8 µm a dlouhé 0,5-6,0 µm. Za nevýhodných podmínek přecházejí v kokovité útvary. Jsou pohyblivé polárně umístěnými bičíky. Tvar bakteriální buňky a pohyblivost usnadňují průnik vrstvou hlenu ve střevu hostitele.

Kultivace

editovat

Termofilní kampylobaktery vyžadují speciální kultivační podmínky. Rostou v mikroaerofilním prostředí (snížená tenze kyslíku, zvýšený obsah CO2 a dostatečná vlhkost) na krevním agaru nebo na komerčně připravovaných selektivních kultivačních půdách s přídavkem antimikrobiálních látek. Během 48-96 hod inkubace při teplotě 42-43 °C vznikají mukoidní kolonie s plazivým růstem. Na krevním agaru nehemolyzuje.

Biochemické vlastnosti

editovat

Metabolismus je respiratorního typu, tvoří oxidázu a katalázu, redukují selenit. Nefermentují ani neoxidují cukry, jsou indol negativní. Energii získávají degradací aminokyselin. Diferenciace C. jejuni, C. coli a C. lari je založena na citlivosti ke kyselině nalidixové a hydrolýze hippurátu. Pro jejich bližší biotypizaci se navíc využívá hydrolýza DNA a produkce sirovodíku. Mnoho kmenů Campylobacter spp. produkuje beta-laktamázu.

Antigenní vlastnosti a patogenita

editovat

V membráně bakterií je lokalizován antigen proteinový a lipopolysacharidový. Podle lipopolysacharidového antigenu se rozlišuje 65 sérotypů. Virulentní izoláty jsou invazivní a produkují cytotoxiny anebo enterotoxiny podobné cholerovému toxinu.

Odolnost v prostředí

editovat

Kampylobaktery jsou extrémně citlivé na vyschnutí, jsou ale schopné delší dobu přežívat v povrchových vodách, trusu a podestýlce. Infekčnost si zachovávají ve vodě po 4 týdny při 4 °C, v mléce 3 týdny při 4 °C a po 24 hod při 25 °C. V trusu zůstávají životné po 3 týdny při 4 °C. Při teplotě minus 9 nebo –12 °C perzistují na povrchu opracovaných kuřat 10 dní a po 182 dní při teplotě –20 °C. Lyofilizovaná kultura přežívá po mnoho roků. Ozáření kobaltem je spolehlivě ničí. Jsou citlivé na většinu komerčně používaných dezinfekčních prostředků; přítomnost biologického materiálu ale snižuje jejich účinnost.

Rozlišení kataláza pozitivních kmenů Campylobacter spp.
Druh Růst při teplotě °C Citlivost ke kys. nalidixové Produkce sirovodíku Hydrolýza hippurátu
C. fetus 25 rezistentní negativní negativní
C. coli 25 i 42 senzitivní negativní negativní
C. jejuni 42 senzitivní dubiózní pozitivní
C. lari 42 rezistentní pozitivní negativní

Antimikrobiální látky

editovat

Citlivost k antibiotikům je různá. Mnoho kmenů kampylobakterů je rezistentních na tetracykliny (až 26 % kuřecích izolátů), kanamycin, erytromycin, penicilin, ciprofloxacin aj. Rychle vzniká rezistence k fluorochinolonům. Furazolidon je účinný. Časté používání antibiotik v chovech představuje velké nebezpečí vzniku rezistentních kmenů kampylobakterů s následnými problémy při léčbě lidí.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7. 
  • STEINHAUSER, L. et al. Produkce masa. Tišnov: Last., 2000. 464 s. ISBN 80-900260-7-9. 
  • SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupné online. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky)