Bukovník kapraďovitý

druh rostliny

Bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) je vytrvalá kapradina. Je možné ho nalézt především v období od května do října. Nejčastěji se vyskytuje na zastíněných stanovištích (stinné lesy, skály, sutě), důležitý je kyselý podklad.

Jak číst taxoboxBukovník kapraďovitý
alternativní popis obrázku chybí
Bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďpuchýřníkovité (Cystopteridaceae)
Rodbukovník (Gymnocarpium)
Binomické jméno
Gymnocarpium dryopteris
(L.) Newman, 1851
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovník kapraďovitý je vytrvalá kapradina s lesklým, černohnědým, větveným a plazivým oddenkem. Jednotlivé listy nevytváří růžici, jsou 35 až 50 cm dlouhé, převážně lysé, 2x až 3x zpeřené. V obrysu jsou trojúhelníkovité, složené ze 3 až 6 vstřícných lístků, z nichž dolní (1 nebo 2) jsou krátce řapíkaté, ostatní přisedlé. Dolní lístky jsou zpeřené, vyšší peřenosečné až peřenodílné.

Výtrusnicové kupky jsou od sebe zřetelně oddělené, okrouhlé až eliptické, bez ostěr. Vyrůstají na spodních okrajích lístků. Výtrusy zrají v období červenec až srpen.

Šíření/strategie

editovat

Bukovník se vegetativně šíří rozrůstáním oddenku, Spóry (výtrusy) přenáší vítr.

Rozšíření a stanoviště

editovat
 
Bukovník kapraďovitý

Bukovník kapraďovitý roste v téměř celém mírném pásmu severní polokoule (Kavkaz, západní Sibiř, Dálný východ, Kamčatka, Severní Amerika).

V Evropě neroste pouze v jejích nejjižnějších částech.

Na celém území České republiky se vyskytuje hojně od pahorkatin po podhorské oblasti, vzácně v teplých oblastech a v nejvyšších polohách hor (min.. Lednice (okres Břeclav), 180 m n. m.; max.: Krkonoše, Úpská jáma, 1300 m n. m., Hrubý Jeseník, Velká Kotlina, 1320 m n. m.). Roste převážně na kyselém podkladě na zastíněných stanovištích (stinné lesy, skály, sutě).

Zajímavosti

editovat

Tato kapradina vytváří značně pomalu kořeny a proto je velmi citlivá k poranění kořenových špiček.

Literatura

editovat
  • Kolbek, J., Větvička, V.: Rostliny na každém kroku, GRANIT s.r.o., Praha 2000, ISBN 80-85805-95-2, str. 120
  • Hejný, S., Slavík, B.: Květena České socialistické republiky, ACADEMIA, Praha 1988, str. 277
  • Kubát K.: Klíč ke květeně České republiky, ACADEMIA, Praha 2002, ISBN 80-200-0836-5, str. 91

Externí odkazy

editovat