Budtz Müller

dánský fotograf

Bertel Christian Budtz Müller (26. prosince 183730. prosince 1884)[1] byl průkopnický dánský fotograf. Provozoval fotografické studio Budtz Müller & Co. na Bredgade 21 v Kodani a byl jmenován dvorním fotografem v Dánsku, Norsku a Švédsku.

Budtz Müller
Narození26. prosince 1837
Mariager
Úmrtí30. prosince 1884 (ve věku 47 let)
Kodaň
Povolánífotograf a farmaceut
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Budtz Müller se narodil v Mariager jako syn učitele Rasmuse Müllera (1787–1854) a Arnoldy Cathriny Grundtvigové (1803–1888).[2] Vyučil se lékárníkem v Aalborgu a poté se přestěhoval do Kodaně, kde v roce 1858 promoval jako candidatus pharmaciae. Pracoval rok v Randers a poté od roku 1859 byl zaměstnán Alfredem Benzonem, zakladatelem Alfred Benzon A/S, v lékárně Swan v Kodani.[3]

Kariéra

editovat
 
Budtz Müller na Bredgade 21 v Kodani

V roce 1862 Müller a Benzon otevřeli obchod s fotografickým vybavením na Bredgade 21.[4] V roce 1863 byl přeměněn na fotografický ústav se studentskými programy.[5] Benzon opustil společnost v roce 1866. K Müllerovi se místo něj do roku 1871 připojil historik umění Philip Weilbach a od té doby vlastnil firmu Budtz Müller & Co. sám.[6] Jedním z jeho známých zaměstnanců byl Johan Thorsøe.

 
Budtz Müller na Bredgade 21 na kresbě Knuda Gamborga

Firma nabízela široký výběr vysoce kvalitních stereoskopií a fotografií ve velkých i malých formátech z Kodaně. Další snímky byly prominentní kulturní osobnosti jako Grundtvig, Hans Christian Andersen, herci v kostýmech, sochařská díla Bertela Thorvaldsena a 33 stereoskopií z Grónska zaznamenaných v roce 1866. Další série zahrnovaly dánské památky (od roku 1865) s textem Weilbacha, Knippelsbro (1869), obrazy v Královské dánské sbírce malířství v paláci Christiansborg (1869), kresby dánských a zahraničních umělců (1872), obrazy dánských, norských a švédských umělci (1872),[7] kresby a malby Holgera Roeda (1874),[8] zbraně v Královském dánském arzenálu (1877) a v paláci Christiansborg (1884). V roce 1877 byla vydána také složka s 35 obrázky Haldora Topsøe z Fylly expedice do Grónska.[6]

Budtz Müller spolupracoval s Jeanem Christianem Ferslewem na uvedení fotolitografie na dánský trh a vytvořil první fotolitografické mapy pro dánský generální štáb[5] a také řadu reprodukcí rukopisů pro Arnamagnæan Institute. Müller a Ferslew v roce 1873 vydali tisk Gotfred af Ghemen z Den danske Rimkrønike z roku 1495.[9][10]

Budtz Müller byl v roce 1869 jmenován švédským a norským dvorním fotografem a v roce 1870 také dánským dvorním fotografem. Napsal řadu článků o historii fotografie vydaný v roce 1865 v knížce Den fotografiske Forenings Tidende.[3]

Müllerův fotografický ateliér v Bredgade provozoval několik let po jeho smrti Ludvig Johan Offenberg (1863–1904) pod názvem Budtz Müller.

Osobní život

editovat

Müller se oženil 4. prosince 1863 v kostele Panny Marie v Kodani s Marenou Christinou Petersenovou (1840–1878), pěstounkou barvíře Hanse Nikolaje Edingera Grundtviga (1807–1887) a Anny Marie Petersenové (1804–1865).[3]

Vybrané publikace

editovat
  • THORVALDSEN, Bertel; MÜLLER, Budtz. Thorvaldsens Arbeider efter Originalværkerne i Thorvaldsens Museum og Frue Kirke i fotografiske Fremstillinger udførte af Budtz Müller & Co. med dansk og fransk Text. (Les œuvres de Thorvaldsen d'aprè les originaux du Musée Thorvaldsen et de l'Eglise de Notre Dame). [s.l.]: Budtz Müller, 1871. Dostupné online. (francouzsky) 
  • GHEMEN, G. Den Danske Rimkrønike, trykt ved Gotfred af Ghemen: Kjøbenhavn 1495. Udgivet i fotolithografisk Faksimile af Budtz Müller & Co. og C. Ferslew & Co. i Kjøbenhavn 1873. [s.l.]: Budtz Müller, 1873. Dostupné online. (dánsky) 

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Budtz Müller na anglické Wikipedii.

  1. Repertorium over Legater og milde Stiftelser i Danmark, med Faeroerne, Island, Gronland og de Vestindiske Oer: Stiftede for Udgangen af Aaret 1894.... [s.l.]: G.E.C. Gad, 1899. Dostupné online. S. 122. (dánsky) 
  2. VON LENGNICK, J.C.L. Genealogier over adelige og borgerlige familier. [s.l.]: Scharling, 1844. Dostupné online. S. 1-PA18. (dánsky) 
  3. a b c Budtz Müller [online]. Dansk Biografisk Leksikon [cit. 2019-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 July 2019. (Danish) 
  4. Kraks legat. Danmarks aeldste forretninger. [s.l.]: Krak., 1915. Dostupné online. S. 40. (dánsky) 
  5. a b GRANDJEAN, L.E.; FABRITIUS, A. Den lille portrætkunst i Danmark siden 1750. [s.l.]: Gyldendal, 1949. Dostupné online. S. 197. (dánsky) 
  6. a b Bertel Budtz Müller, København, 1862–1884. Derefter videreført af efterkommere. [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 February 2017. (Danish) 
  7. Nordisk boghandlertidende. [s.l.]: [s.n.], 1872. (Nordisk boghandlertidende). Dostupné online. S. 390. (dánsky) 
  8. Nordisk boghandlertidende. [s.l.]: [s.n.], 1875. (Nordisk boghandlertidende). Dostupné online. S. 164. (dánsky) 
  9. DELBANCO, O.H. Nordisk Boghandlertidende. Nordische Buchhändlerzeitung red. von O. H. Delbanco. [s.l.]: O. H. Delbanco, 1873. Dostupné online. S. 349. (dánsky) 
  10. ALENIUS, M.; FRIIS-JENSEN, K. Latin og nationalsprog i Norden efter reformationen: Konference 1.-5. august 1987, Biskops-Arnö. [s.l.]: Museum Tusculanums forlag, 1991. (Renæssance studier). Dostupné online. ISBN 978-87-7289-146-0. S. 67. (dánsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat