Kyselina boritá

chemická sloučenina
(přesměrováno z Borová voda)
Na tento článek je přesměrováno heslo Borová voda. O potoce na Slovensku pojednává článek Borová voda (potok).

Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.

Kyselina boritá
Kyselina boritá
Kyselina boritá
Kyselina boritá
Kyselina boritá
Obecné
Systematický názevKyselina trihydrogenboritá
Ostatní názvyKyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá
Latinský názevAcidum boricum
Anglický názevBoric acid
Německý názevBorsäure
Sumární vzorecH3BO3
VzhledBílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS10043-35-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-139-2
Indexové číslo005-007-00-2
Vlastnosti
Molární hmotnost61,832 g/mol
Teplota tání169 °C (rozklad – vznik HBO2)
Teplota varurozklad
Hustota1,435 g/cm3 (15 °C)
Disociační konstanta pKaPrvní: 9,24
Druhá: 12,74
Třetí: 13,80
Rozpustnost ve vodě2,69 g/100 g (0 °C)
5,02 g/100 g (20 °C)
11,89 g/100 g (50 °C)
24,3 g/100 g (80 °C)
37,51 g/100 g (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−7,06×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturatrojklonná
Hrana krystalové mřížkya=704 pm, b=704 pm, c=656 pm
Tvar molekulyplanární
Dipólový moment0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 094,8 kJ/mol
Standardní molární entropie S°88,7 JK−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−969,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,317 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH360FD
R-větyR60 R61
S-větyS45 S53
NFPA 704
0
1
0
 
Teplota vzníceníNení vznítitelná
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0. Vytváří soliboritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.[2]

Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda (Acidi borici solutio 3%, Aqua borica, Borová voda (3%), Solutio acidi borici 3%, Acidum boricum solutum) nebo umělé slzy.

Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.

Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod., a slouží proto jako součást insekticidů.

Kyselina boritá barví plamen intenzivně zeleně, a je proto součástí různých pyrotechnických směsí pro ohňostroje a podobné aplikace. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.

Bor velmi dobře absorbuje neutrony. Kyselina boritá se proto dávkuje do chladiva primárního okruhu tlakovodních jaderných reaktorů, kde slouží k řízení výkonu jaderného reaktoru.[3] Promícháváním chladiva v reaktoru se koncentrace kyseliny borité vyrovnává v celém objemu, a tedy i v celém objemu stejnou měrou reguluje štěpnou řetězovou reakci. Proto se regulace H3BO3 používá během normálního provozu k regulaci výkonu reaktoru.

Bezpečnost

editovat

Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.[4]

Reference

editovat
  1. a b Boric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KRÄTSMÁR-ŠMOGROVIČ, Juraj, a kol. Všeobecná a anorganická chémia. Martin: Osveta, š. p., 1994. 399 s. ISBN 80-217-0532-9. S. 239. (slovensky) 
  3. ÚJV Řež, užití kyseliny borité v lehkovodním reaktoru. www.nri.cz [online]. [cit. 2011-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-25. 
  4. Agentura ECHA rozšířila seznam látek podléhajících povolení o osm látek[nedostupný zdroj]

Literatura

editovat
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

editovat