Bistahieversor

rod plazů (vymřelých)

Bistahieversor (podle místa nálezu v divočině u Bisti/DeNa-Zin v Novém Mexiku) byl rod velkého teropodního dinosaura z nadčeledi Tyrannosauroidea a podle dřívějších představ i z čeledi Tyrannosauridae (dnes spíše z kladu Eutyrannosauria).[1] Žil asi před 74,55 miliony let a jeho fosilie byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Fruitland.[2] na území jižních částí dnešních Spojených států amerických.[3]

Jak číst taxoboxBistahieversor
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 74,5 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fotografie lebky bistahieversora
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
NadčeleďTyrannosauroidea
ČeleďTyrannosauridae
PodčeleďTyrannosaurinae
RodBistahieversor
Carr a Williamson, 2010
Binomické jméno
Bistahieversor sealeyi
Carr a Williamson, 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velikost a anatomie

editovat

Šlo o poměrně mohutného dravce, dosahujícího délky asi 8 až 9 metrů[4] a hmotnosti až kolem 2,5 tuny.[5] Je vzdáleným příbuzným proslulého tyranosaura, který žil asi o 8 milionů let později. V některých znacích na lebce se tento tyranosaurid lišil od svých severněji žijících příbuzných, jako byl Daspletosaurus nebo Gorgosaurus. Měl celkem 64 zubů a zvláštní lebeční otvor nad očnicí, který mohl obsahovat vzdušný vak pro odlehčení lebky.

 
Nástěnný model kostry bistahieversora.

V roce 2020 byla publikována studie o mozkovně bistahieversora, zkoumané na základě metod moderní počítačové tomografie. Výzkum ukázal, že celkově se mozkovna tohoto velkého dravce podobala mozkovně pozdějšího druhu T. rex a změny směrem k vývoji vyspělejších tyranosauridů už byly nastoupeny u těchto forem. Některé smysly se u tyranosauridů postupně výrazně zlepšovaly, ať již jde o čich, sluch nebo zrak.[6]

Objev a popis

editovat

Typový a jediný známý druh B. sealeyi byl formálně popsán počátkem roku 2010 (ačkoliv zkameněliny dinosaura byly objeveny roku 1940, známé byly od roku 1990, kdy byly ovšem považovány za fosilie rodu Aublysodon[7]).

Příbuzenství

editovat

Mezi nejbližší příbuzné bistahieversora patří zřejmě další tyranosauridi rodu Lythronax a Teratophoneus.[8] Vývojově pokročilejší a geologicky mladší tyranosauridi, jako byl rod Nanuqsaurus, jsou mu již vzdáleni více.

Reference

editovat
  1. Článek o bistahieversorovi na webu DinosaurusBlog (česky)
  2. Sullivan, Robert M.; Lucas, Spencer G. (2006). "The Kirtlandian land-vertebrate "age" – faunal composition, temporal position and biostratigraphic correlation in the nonmarine Upper Cretaceous of western North America". Bulletin. New Mexico Museum of Natural History and Science. 35: 7–29.
  3. Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 109-111)
  4. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 103 (anglicky)
  6. Matthew McKeown; et al. (2020). Neurosensory and Sinus Evolution as Tyrannosauroid Dinosaurs Developed Giant Size: Insight from the Endocranial Anatomy of Bistahieversor sealeyi. Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24374
  7. Lehman, Thomas M.; Carpenter, Kenneth (November 1990). "A partial skeleton of the tyrannosaurid dinosaur Aublysodon from the Upper Cretaceous of New Mexico". Journal of Paleontology. 64 (6): 1026–1032. doi:10.1017/S0022336000019843. JSTOR 1305741
  8. SOCHA, Vladimír. Deset let společenského tyranosaurida. OSEL.cz [online]. 7. prosince 2021. Dostupné online.  (česky)

Literatura

editovat
  • Carr, T. D. and Williamson, T. E. (2010). Bistahieversor sealeyi, gen. et sp. nov., a new tyrannosauroid from New Mexico and the origin of deep snouts in Tyrannosauroidea. Journal of Vertebrate Paleontology. 30(1): 1-16. doi: 10.1080/02724630903413032

Externí odkazy

editovat