Belianské Tatry

pohoří
Tento článek je o pohoří. O národní přírodní rezervaci pojednává článek Belianské Tatry (národní přírodní rezervace).

Belianské Tatry (slovensky Belianske Tatry) jsou geomorfologický podcelek a nejvýchodnější část Východních Tater východně od Kopského sedla, které je odděluje od Vysokých Tater. Na severu hraničí s Podtatranskou brázdou. Mají rozlohu 67,5 km². Hřeben Belianských Tater je 14 km dlouhý a je kolmý na hřeben Vysokých Tater. Neodbočují z něj žádné výrazné boční hřebeny a je tvořen převážně vápenci a břidlicemi.

Belianské Tatry
Belianské Tatry
Belianské Tatry

Nejvyšší bod2 152 m n. m. (Havran)
Délka14 km
Rozloha67,5 km²

Nadřazená jednotkaKarpaty, Východní Tatry
Sousední
jednotky
Vysoké Tatry, Podtatranská kotlina, Podtatranská brázda

SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko (Prešovský kraj)
Map
PovodíDunaj, Visla
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrcholy

editovat

Hřeben tvoří od západu k východu vrcholy:

Vodstvo

editovat

Severní svahy odvodňuje potok Biela a její pravostranné přítoky (Rígeľský potok, Tokárenský potok, Babí potok). Pravostrannými přítoky Javorinky je odvodňována část severních svahů západně od Havrana (Nový potok) a část jižních svahů západně od Hlúpého tzv. Zadné Meďodoly (Štefanka, Meďodolský potok). Východní část jižních svahů tzv. Predné Meďodoly odvodňuje levý přítok Kežmarské Bielé vody Napájedlový potok. Na rozdíl od ostatních částí Tater se zde nevyskytují plesa ani vodopády. Toto není tak docela pravda, neboť v Monkově dolině na Ríglovém potoce se nacházejí vodopády (Vodopád Rígeľského potoka) – viditelné z naučného chodníku do Širokého sedla ze zastávky č. 3 v nadmořské výšce cca 1 310 m.

Krasové jevy

editovat

V pohoří jsou bohatě zastoupeny krasové jevy, z nichž je však zpřístupněna pouze jeskyně Belianska jaskyňa.

Ochrana přírody

editovat

Téměř celé pohoří je součástí národní přírodní rezervace Belianské Tatry, která je až na turistické značky vedoucí okrajem a naučnou stezku Monkova dolina – Kopské sedlo veřejnosti nepřístupná. Je zde široce zastoupena vápencová flóra. Záchranná stanice Tatranské horské služby se nachází na chatě Plesnivec (1 290 m).

Související články

editovat

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat