Armstrong Whitworth Siskin
Armstrong Whitworth Siskin (česky: Čížek lesní) bylo dvouplošné stíhací letadlo vyráběné ve 20. letech britskou firmou Armstrong Whitworth. Siskin byl jedním z prvních stíhacích letounů RAF projektovaných po první světové válce. Byl známý svými akrobatickými schopnostmi.
| Armstrong Whitworth Siskin | |
|---|---|
 Armstrong Whitworth Siskin | |
| Určení | stíhací letoun |
| Výrobce | Sir W.G. Armstrong Whitworth Aircraft Limited |
| Šéfkonstruktér | F.M. Green |
| První let | květen 1919 (Siddeley-Deasy S.R.2 Siskin), březen 1921 |
| Zařazeno | 1923 |
| Vyřazeno | říjen 1932 (RAF) |
| Uživatel | Royal Air Force Royal Canadian Air Force |
| Vyrobeno kusů | asi 485 ks[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vývoj editovat
Siskin vznikl vylepšením letounu z roku 1919 Siddeley Deasy S.R.2 Siskin s devítiválcovým hvězdicovým motorem ABC Dragonfly o výkonu 235 kW (Siddeley Deasy byla mateřská společnost firmy Armstrong Whitworth). V březnu 1921 byl zalétán s novým motorem Armstrong Siddeley Jaguar a trupem z ocelových trubek Armstrong Whitworth Siskin Mk.II (imatrikulace G-EBEU). V roce 1922 tento stroj vyhrál Královský pohár průměrnou rychlostí 239 km/h.
24. března 1924 vzlétla poprvé další verze, Siskin III a stala se společně s dvoumístnou verzí Siskin IIIDC první celokovovou stíhačkou ve službách Royal Air Force. Siskin byl používán jedenácti perutěmi RAF a množstvím zahraničních uživatelů, včetně Kanady, která tento typ vyřadila ze služby až v roce 1939.
21. října 1924 zalétal tovární pilot firmy Armstrong-Whitworth, se sídlem v Coventry, Frank Courtney první Siskin IIIA. Byl poháněn hvězdicovým dvouřadovým čtrnáctiválcovým motorem Armstrong Whitworth Jaguar IV o výkonu 283 kW s mechanickým kompresorem, nebo nepřeplňovanými motory Armstrong Siddeley Jaguar II o 240 kW. Dosahoval maximální rychlosti 251 km/h a stal se prvním stíhacím letounem RAF standardně vybaveným radiostanicí. Na licenční výrobě se podílely rovněž společnosti Blackburn Aircraft Limited, Bristol Aeroplane Company, Gloster a Vickers (asi 250 kusů).
Varianty editovat
- Siddeley Deasy S.R.2 Siskin – vývojové stroje (3 ks)
- Siskin II – civilní prototyp (1 ks)
- Siskin III – celokovová sériová verze (64 ks pro RAF)
- Siskin IIIA – hlavní výrobní varianta (celkem 348 ks; 340 ks pro RAF, 9 ks pro RCAF)
- Siskin IIIB – prototyp s vylepšeným motorem (1 ks)
- Siskin IIIDC – dvoumístná verze s dvojím ovládáním (celkem 53 ks; 47 ks pro RAF, 1 ks pro RCAF, 2 ks pro AST, 2 ks pro Estonsko)
- Siskin IV – civilní závodní verze (1 ks)
- Siskin V – civilní verze pro Rumunsko, ale po zrušení objednávky používaná k závodění (2 ks)
Uživatelé editovat
- Kanada
- Royal Canadian Air Force Na začátku roku 1926 prošly dva Mk.III zimními zkouškami, po jejichž úspěšném zakončení zakoupilo RCAF v roce 1927 a 1928 čtyři stroje Mk.IIIA, v roce 1929 další čtyři spolu s jedním Mk.IIIDC a poslední Mk.IIIA přišel v roce 1931. Posledních pět Siskinů bylo z výzbroje 1. stíhací perutě RCAF vyřazeno v červnu 1939.
- Estonsko
- Švédsko
- Velká Británie
- Royal Air Force První jednotkou, která obdržela nové Siskiny Mk.IIIA, byla 111. peruť následovaná v březnu 1925 perutí č. 41. Od srpna do listopadu 1925 přezbrojila na Siskin IIIA peruť č. 1, v září 1925 56. peruť, která letouny vyřadila až v srpnu 1932. Mezi březnem a zářím 1928 obdrželo letouny Siskin postupně dalších pět perutí-29., 19., 32., 43. a 17. Poslední přezbrojená peruť č. 25 začala létat na těchto strojích v červenci 1929.
- Air Service Training Limited – civilní uživatel
Specifikace (Siskin IIIA) editovat
Podle The British Fighter since 1912[2]
Technické údaje editovat
- Posádka: 1
- Délka: 7,72 m
- Rozpětí: 10,11 m
- Výška: 3,10 m
- Plocha křídel: 27,22 m²
- Prázdná hmotnost: 935 kg
- Max. vzletová hmotnost : 1366 kg
- Pohonná jednotka: 1× hvězdicový motor Armstrong Siddeley Jaguar IV
- Výkon pohonné jednotky: 450 hp (336 kW)
Výkony editovat
- Maximální rychlost: 251 km/h na úrovni mořské hladiny
- Dolet: 450 km
- Dostup: 8230 m
- Stoupavost: 900 m/min
Výzbroj editovat
Odkazy editovat
Literatura editovat
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 74.
Reference editovat
- ↑ Military Factory: Armstrong Whitworth Siskin
- ↑ Mason, Francis K. The British Fighter Since 1912. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1992. ISBN 1-55750-082-7.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Armstrong Whitworth Siskin na Wikimedia Commons - (anglicky) Military Factory: Armstrong Whitworth Siskin
- (anglicky) RCAF: Armstrong Whitworth Siskin
- (anglicky) National Defence page on the Siskin
- (anglicky) Kamufláže letounu Armstrong Whitworth Siskin Archivováno 28. 12. 2014 na Wayback Machine.
