Antonie Formanová

česká herečka

Antonie Formanová (* 30. června 1998 Praha) je česká herečka.

MgA. Antonie Formanová
Narození30. června 1998 (25 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (od 2017)
RodičePetr Forman a Klára Formanová
PříbuzníMatěj Forman (strýc z otcovy strany)
Martin Stránský (strýc z matčiny strany)[1]
Jiří Stránský (dědeček z matčiny strany)
Miloš Forman (dědeček z otcovy strany)
Karel Balík (praděd)
Karel Stránský (praděd)
Otto Kohn (praděd)
Jan Malypetr (prapraprarodič)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodina Petra Formana a jeho ženy Kláry

Život editovat

Narodila se do rodiny divadelníka Petra Formana a scenáristky a psychoterapeutky Kláry, roz. Stránské, jako nejmladší ze tří sester.[2] Její babičkou je Věra Křesadlová, dědečky byli Miloš Forman a Jiří Stránský[3][4] (jehož dědečkem byl prvorepublikový politik Jan Malypetr, synovec Jana Malýpetra).

Studium editovat

Během studia na gymnáziu absolvovala amatérský kurz na FAMU, při kterém režírovala podle svého námětu amatérský studentský film Martin (2016).[3][5] Od roku 2017 studuje obor alternativní a loutkové divadlo na DAMU, titul bakalář umění získala za performerskou roli v inscenaci Moje nejranější vzpomínka.[6] V roce 2023 vystudovala herectví v navazujícím magisterském studiu.[7]

Divadlo editovat

Od listopadu 2019 účinkovala v inscenaci Játra na scéně Anti.kvariát Dejvického divadla (autor Jiří Stránský, úpravy Klára Formanová a Josefína Formanová, režie Josefína Formanová).[5][8] V roce 2023 získala v Dejvickém divadle stálé angažmá.[9] Působí také v improvizační skupině NO A!, založené Simonou Babčákovou.[5]

Filmové herectví editovat

Kromě studentských a krátkometrážních filmů hrála ve dvou televizních filmech (stav k roku 2020). Ve dvoudílném filmu Dukla 61 (2018) ztvárnila jednu ze dvou hlavních ženských rolí vedle Marthy Issové; právě ta doporučila Antonii svému partnerovi a režisérovi filmu Davidu Ondříčkovi poté, co ji potkala při její brigádě v šatně Dejvického divadla.[3]

V dalším historickém filmu Balada o pilotovi (2018), který byl natočen podle scénáře jejího dědečka Jiřího Stránského, hrála dceru hlavního hrdiny, pilota Emila Malíka. Předlohou k postavě byl Stránského tchán Karel Balík, Antonie tak hrála svoji babičku.[4][10]

Za svoji roli Milady ve filmu Okupace byla oceněna Českým lvem za rok 2021 v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

Zajímavosti editovat

Divadelní role editovat

Dejvické divadlo editovat

Filmografie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dostupné online.
  2. Antonie Formanová: Čisté duše jsou mi bližší - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. 
  3. a b c HLOUŠKOVÁ, Lenka. Antonie Formanová: Studentský život si nějakou tu práci, brigádu vyžaduje. Novinky.cz / Právo [online]. Borgis a.s., 2018-09-08 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  4. a b VRTIŠKOVÁ NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka. Formanová: Z dědových filmů mám nejradši Přelet nad kukaččím hnízdem. iDNES.cz / Téma [online]. MAFRA, a. s., 2018-06-01 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  5. a b c ANTONIE FORMANOVÁ [online]. Divadlo DISK [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  6. ING. MGA. BRANISLAV MAZÚCH > VEDENÉ OBHÁJENÉ VŠKP > BcA. Formanová Antonie – Performerská role v inscenaci "Moje nejranější vzpomínka"
  7. ANTONIE FORMANOVÁ
  8. S.R.O, S. FACTORY. Dejvické divadlo. Repertoár - Dejvické divadlo, Praha 6 [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  9. DEJVICKÉ, divadlo. Dejvické divadlo. Antonie Formanová - Lidé - Dejvické divadlo, Praha 6 [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. 
  10. Balada o pilotovi [online]. Česká televize. Dostupné online. 
  11. Ambasadoři filmové výchovy. Seznamte se [online]. 2022-11-28 [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. 
  12. RAŠKOVÁ, Zuzana. Young Stars na 63. Zlín Film Festivalu: Antonie Formanová a Vojtěch Vodochodský. Zlínský deník. 2023-03-25. Dostupné online [cit. 2023-10-24]. 
  13. Forbes 30 pod 30 2024 [online]. MediaRey, SE, 2024-01 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat