Antonín Truhlář
Antonín Truhlář (5. listopadu 1849 Lično[1] – 10. září 1908 Královské Vinohrady[2]) byl český středoškolský profesor, literární historik a klasický filolog. Od roku 1873 vyučoval na českých gymnáziích, v roce 1901 se stal ředitelem pražského akademického gymnázia. Ve vědecké práci se zaměřil zejména na shromažďování, překlady, publikaci a popularizaci děl latinsky píšících českých spisovatelů humanistického směru (16. století).
| Antonín Truhlář | |
|---|---|
.jpg) Antonín Truhlář | |
| Narození | 5. listopadu 1849 Lično  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. září 1908 (ve věku 58 let) Praha-Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | pedagog a spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a Hradci Králové, poté vystudoval pražskou filosofickou fakultu. V letech 1873–4 suploval na gymnáziu v Litomyšli. V roce 1874 si doplnil zkoušku z klasické filologie, což mu umožnilo stát se řádným učitelem. Zhruba rok vyučoval na gymnáziu v Domažlicích, načež nastoupil na jičínské gymnázium vedené Františkem Lepařem. Od roku 1883 byl profesorem pražského akademického gymnázia, v roce 1901 byl jmenován jeho ředitelem.[3]
Ve volném čase se zaměřil na literární historii, zejména české spisovatele humanistického směru ze 16. století.[3] Velké úsilí i finanční prostředky věnoval na shromažďování starých, většinou latinsky psaných knih. Získané literární památky pak kompletoval (často se zachovaly jen zlomky) a kriticky zpracovával. Jeho snahou bylo, oživovat památku na dávno zemřelé autory. Pro svou generaci tak znovu objevil například prvního českého filologa Zikmunda z Jelení nebo zapomenutých 35 básníků, kteří latinsky opěvovali zemřelého Veleslavína.[4]
Truhlář byl známý především v odborných kruzích. Ocenil jej Josef Svatopluk Machar (v Konfesích literáta), k jeho přátelům patřili Zikmund Winter a Alois Jirásek.[4] Za vědeckou práci byl oceněn mimořádným členstvím v Královské české společnosti nauk (1888), řádným členstvím v České akademii (1890) a funkcí tajemníka III. třídy České akademie (1898).[3]
Dílo editovat
- České literární práce Krištofa Mathebaea Bohdaneckého
- Ezopovy Jana Albína Fabule a Brantovy rozprávky (1901)
- František Šír : pokus životopisný (1882) – životopis bývalého ředitele jičínského gymnázia
- O českých překladech z antických básníkův latinských a řeckých za doby střední (XV-XVIII. st.) (1885–7)
- Politia historica M. Daniele Adama z Veleslavína
- Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě (spoluautor)
- Výbor z literatury české : Doba nová (1886 a několik dalších vydání)
Přispíval do Ottova slovníku naučného (pod zkratkou Thř), kde zpracoval například souhrnný přehled české literatury v hesle Čechy. Podílel se i na německy psané encyklopedii Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild.[3]
Reference editovat
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1847-1865 v Ličně, sign.90-4, ukn.5447, str.20. Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d Antonín Truhlář. Národní listy. 1908-09-11, roč. 48, čís. 251, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-05-27].
- ↑ a b FLAJŠHANS, Václav. Antonín Truhlář †. Národní listy. 1908-09-12, roč. 48, čís. 252, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-05-27].
Literatura editovat
- ŽLÁBKOVÁ, Ludmila. Antonín Truhlář (1849 – 1908), literární historik, editor humanistické literatury. Orlické hory a Podorlicko. Roč. 2005, čís. 13, s. 323–332. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-21. Archivováno 21. 1. 2012 na Wayback Machine.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Truhlář na Wikimedia Commons 
Autor Antonín Truhlář ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Truhlář
- Antonín Truhlář v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
