Wikipedie

Aliance národních sil

české politické hnutí

Aliance národních sil (registrováno jako ALIANCE NÁRODNÍCH SIL; zkratka ANS, dříve OBČANÉ 2011) je české politické hnutí. Hlásí se k levici a zastává nacionalistické a euroskeptické postoje. Proto obvykle bývá, spolu se stranami, s nimiž spolupracuje, řazeno naopak ke krajní pravici. Vzniklo v roce 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. V roce 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a hnutí bylo přejmenováno na Aliance národních sil.

ALIANCE NÁRODNÍCH SIL
Logo
ZkratkaANS
Datum založení4. července 2011
PředsedkyněVladimíra Vítová
MístopředsedaJitka Entlichová
Václav Kupilík
ZakladatelLudvík Adámek
SídloChudenická 1059/30
102 00 Praha
Ideologiesociální konzervatismus
nacionalismus
ekonomický nacionalismus
tvrdý euroskepticismus
rusofilství
antiislamismus
antiimigrace
antiliberalismus
antiprogresivismus
Barvy
     bílá
     červená
     modrá
Rejstřík MV ČR362
Oficiální webaliancenarodnichsil.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021
0/200
Senát
0/81
Evropský parlament2024
0/21
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Hnutí vzniklo v červenci 2011 pod názvem Občané 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. Na prvním webu hnutí byli za spoluzakladatele označení Karel Janko, předseda České strany národně socialistické, Zbyněk Štěpán, předseda strany Národní prosperita, a Vladimíra Vítová, předsedkyně Českého mírového fóra. Dále web uváděl 13 poradců a konzultantů, mezi nimi i 3 bývalé ministry za Českou stranu sociálně demokratickou (Jaroslav Bašta, Ivan David a Eduard Zeman).[1]

Dne 2. června 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a k 2. červenci téhož roku bylo hnutí přejmenováno na Aliance národních sil.[2]

Politická pozice a aktivity editovat

ANS podle svého programu usiluje o vystoupení České republiky ze NATO a Evropské unie,[3] zrušení církevních restitucí a zestátnění strategických odvětví národního hospodářství a přírodního bohatství (vody a nerostných surovin). Hlásí se k podpoře „tradiční rodiny“. Staví se proti „snahám o likvidaci českého státu“, „novodobému otrokářství nadnárodních firem a exekucím“, zrušení Benešových dekretů a proti „migraci plánované Evropskou unií“.[4]

V reakci na petici za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, která nasbírala 2,4 tisíce hlasů,[5] podalo hnutí v září 2019 na Městské státní zastupitelství Praha oznámení o podezření z trestné činnosti[6] a poté také na svém webu publikovalo článek Manipulativní argumentace v petici Za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6.[7]

Ideologicky lze hnutí klasifikovat jako sociálně konzervativní[8] a nacionalistické (hlásící se k vlastenectví, panslavismu, antiimigračním a obecně euroskeptickým, případně proruským[9] postojům). Samotné hnutí se hlásí k levici,[10] spolupracuje nicméně s krajně pravicovými stranami.[11][12][13] Jako krajně pravicové jej označili také Čeští elfové,[14] Centrum proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra,[15] zpravodajský server Seznam Zprávy[16] nebo Český klub skeptiků Sisyfos.[17] Hnutí samotné dělení na pravici a levici zpochybňuje.[18] Web Manipulátoři.cz jeho aktivity hodnotil jako antisemitské.[19]

Volební výsledky editovat

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013 editovat

V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 hnutí kandidovalo pouze v Praze, kde obdrželo 455 hlasů; za celou ČR tak získalo 0,009 %.[20]

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019 editovat

Hnutí se zúčastnilo voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, lídrem kandidátky byl Jiří Černohorský. Hnutí obdrželo 1 971 hlasů (0,08 %) a nezískalo tak žádný mandát.[21]

Volby do Senátu v Česku 2020 editovat

Hnutí se zúčastnilo voleb do Senátu v roce 2020. Jedinou jeho kandidátkou byla předsedkyně hnutí Vladimíra Vítová, která kandidovala v obvodě č. 24 – Praha 9.[22] V prvním a jediném kole získala 257 hlasů (0,73 %), takže se senátorkou nestala.[23] Po volbách podalo hnutí stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu pro neplatnost voleb kvůli nerovnému přístupu k médiím. Nejvyšší státní soud se vyjádřil, že „vyváženost a rovný přístup nelze v těchto souvislostech chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti“, a stížnost zamítl.[24]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 editovat

Hnutí kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2021, ve kterých získalo 5167 hlasů (0,096 %), takže žádný poslanecký mandát nezískalo.[25]

Volba prezidenta České republiky 2023 editovat

V prezidentských volbách v roce 2023 hnutí podporovalo poslance SPD Jaroslava Baštu.[26]

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024 editovat

V červnu 2024 se hnutí účastní voleb do Evropského parlamentu jako součást koaliční kandidátní listiny ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura!; jejím lídrem je Hynek Blaško. Za ANS na této listině kandiduje mimo jiné také bývalý poslanec Miroslav Sládek a další členové jeho strany SPR-RSČ Miroslava Sládka.[27]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Vedení Aliance národních sil. Kapitola Poradci a konzultanti ANS. www.aliancens.cz [online]. Aliance národních sil [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Rejstřík politických stran a hnutí: ALIANCE NÁRODNÍCH SIL. aplikace.mvcr.cz [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kompletní program ANS [online]. Aliance národních sil, 2020-08-06 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Aliance národních sil: Hlavní stránka [online]. Aliance národních sil, 2018 [cit. 2018-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-21. 
  5. ↑ ŠPAČEK, Radim. Petice za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6. e-petice.cz [online]. 2019-08-29 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ TUREČEK, Igor. Podání oznámení o podezření z trestné činnosti [online]. 2019-09-17 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ TUREČEK, Igor. Manipulativní argumentace v petici Za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6 [online]. 2019-09-26 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Stanovisko ANS ke spolupráci s KSČM [online]. Aliance národních sil, 2021-07-11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-20. 
  9. ↑ NOVOTNÝ, Jan. Proruská partaj nepřímo těží ze státních dotací. Získala sídlo zdarma. Euro.cz [online]. Internet Info, 2020-07-17 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Politická orientace Aliance národních sil (vlastenecké politické hnutí ČR) [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV. Kapitola 1.2. Pravicoví extremisté, s. 3. www.mvcr.cz [PDF online]. Ministerstvo vnitra České republiky, červenec 2021 [cit. 2023-06-14]. S. 3. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  12. ↑ Vnitro: Dezinformátoři stranili Kremlu, extremisté se vyjadřovali proti epidemickým opatřením. Ekonomický deník. 2022-03-11. Dostupné online [cit. 2022-06-06]. 
  13. ↑ ŠLERKA, Josef. Extremisté na Telegramu posilují. Včetně těch, co propagují invazi na Ukrajinu. Investigace.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Čeští elfové. ŘETĚZOVÝ E-MAIL A HOAX: Děti jsou v první linii boje za zničení národa. Manipulátoři.cz [online]. 2019-10-28 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kvazi-mediální reflexe demonstrace ze dne 3. září 2022. MVCR.cz [online]. Centrum proti hybridním hrozbám [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ GAVRINĚV, Vojtěch. Chcípl PES chystá generální stávku. Kdo jsou lidé, kteří se neštítí šibenic. Seznam Zprávy [online]. 2022-02-03 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ RYŠAVÁ, Mariana. Problematika sociálních bublin v době pandemie covidu-19. Zpravodaj Českého klubu skeptiků Sisyfos. 2021, čís. 1, s. 22–24. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  18. ↑ Česká republika – rozbitá společnost [online]. Aliance národních sil, 2022-02-04 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ KADLEC, Miloš. Aliance národních sil – horda antisemitských „vlastenců“. Manipulátoři.cz [online]. 2019-11-15 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013: Celkové výsledky hlasování [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019: Celkové výsledky hlasování [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020: Jmenné seznamy a přehledy: Všechny volební obvody: Výběr: všichni platní kandidáti dle příjmení [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020: Celkové výsledky hlasování: Obvod: 24 – Praha 9 [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ Usnesení Nejvyššího správního soudu na stížnost ANS o neplatnosti voleb. aliancenarodnichsil.cz [PDF online]. Nejvyšší správní soud, resp. Aliance národních sil, 2020-11-05 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021: Celkové výsledky hlasování [online]. volby.cz [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ JÍLKOVÁ, Cecílie. Sjednotili se na podporu Jaroslava Bašty [online]. 2022-12-13 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ Kandidátka: ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR Eurovolby 2024. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aliance_národních_sil&oldid=23994122“