Adolf Loos starší
Adolf Loos starší (17. srpna 1829 Jihlava[1] – 31. března 1879 Brno[2][3]) byl moravský kameník, sochař a podnikatel německého původu, zakladatel kamenického závodu Adolf Loos v Brně, zabývajícího se především realizacemi náhrobků, pomníků a dekorací budov. Byl otcem modernistického architekta a designéra Adolfa Loose mladšího.
| Adolf Loos starší | |
|---|---|
| Narození | 17. srpna 1829 Jihlava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. března 1879 (ve věku 49 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Národnost | německá |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | sochař, kameník a restaurátor |
| Choť | Marie Loos, roz. Hertl |
| Děti | Adolf Loos |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Mládí editovat
Narodil se v Jihlavě, v domě č.p. 437, do rodiny učitele, měl šest sourozenců. Adolf absolvoval základní a střední vzdělání, okolo roku 1850 začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni malířství, následně zde však přešel do sochařského ateliéru, který absolvoval.
Firma Adolf Loos editovat
Okolo roku 1860 založil Loos v Brně vlastní kamenickou firmu na Hřbitovní ulici č. 22, v Brně založil rodinu a v domě bydlel. Ulice byla hlavní příjezdovou cestou na starý městský hřbitov, kde následně Loos realizoval celou řadu náhrobků a pomníků. V Brně následně získal řadu prestižních zakázek na figurální či ornamentální výzdobu řady významných budov či bust významných osobností městského života. Ve své době se jednalo o jeden z největších kamenických závodů v Brně i na celé Moravě. Loosovo kamenictví provádělo realizace náhrobků umístěných též na starém městském hřbitově v Jihlavě, později přesunuté na místní Ústřední hřbitov. Ve firmě pracoval např. sochař Johann Eduard Tomola. Loosovým studentem byl též sochař Franz Dressler.
Roku 1865 koupil Loos lom na mramor v Nedvědici severně od Brna,[4] především aby svůj závod materiálově zajistil.
Úmrtí editovat
Adolf Loos starší zemřel náhle 31. března 1879 v Brně na infarkt ve věku 49 let. Tělo bylo uloženo v rodinné hrobce na starém městském hřbitově v Brně. Hrobku vystavěla firma Adolf Loos. Starý hřbitov byl roku 1903 zrušen a Loosův hrob byl přesunut do nové hrobky na Ústředním hřbitově v Brně.
V řízení firmy nadále pokračovala vdova Marie Loosová, následně pak Loosův vnuk Walter Pirschl.
Rodinný život editovat
2. února 1870 se v Břeclavi Loos oženil[5] s Marií (1833–1921), rozenou Hertl, dcerou magistrátního rady v Jihlavě Franze Hertla. Počali spolu 3 děti: Adolfa, Hermine a Marii, provdanou Pirschl. Dědicem rodinného závodu se stal vnuk Walter Pirschl, naopak nejstarší syn Adolf byl pro rodinné neshody z firmy vyřazen a nadále se s rodinou příliš nestýkal. Jeho švagrem byl právní a pozdější zemský soudce a rytíř řádu Františka Josefa JUDr. Karel Hertl (1834–1910).
Na místě někdejšího Loosova domu v pozdější Kounicově ulici byl v letech 1961 až 1964 postaven hotel Continental.
Vybrané realizace firmy editovat
.jpg)
- Figurální výzdoba Léčebny pro duševně choré a nemocné, Brno-Černovice, 1861–1863
- Figurální výzdoba Kounicova paláce, Brno, 1871–1873
- Figurální výzdoba Besedního domu (pozdější sídlo brněnské Filharmonie), Brno, 1873
- Figurální výzdoba Zemské sněmovny, Brno, 1875
- Hrobka šlechtické podnikatelské rodiny Schoeller, Starý městský hřbitov v Brně (přesunuto na Ústřední hřbitov)
- Figurální výzdoba Německého gymnázia, Brno (spolupráce s Josefem Břenkem, pozdější sídlo JAMU)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matrika 6412, sn. 125 [online]. MZA [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17052, sn. 136 [online]. MZA [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Vila matky slavného architekta Adolfa Loose má romantického ducha. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 2440, sn. 104 [online]. MZA [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Loos na Wikimedia Commons - Adolf Loos v Encyklopedii dějin města Brna
- Pořad na ČRo
