1998 v dopravě
Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1998.
Leden editovat
Po železniční trati 302 z Nezamyslic do Morkovic projel poslední osobní vlak.[1]
Únor editovat
- V Brně začaly jízdní zkoušky s prvními třemi kusy tříčlánkových tramvají Tatra KT8D5N.[2]
- Na zkušební trati ve Škodě Plzeň se začala zkoušet jednotka řady 471 pro České dráhy.
Květen editovat
- Byl obnoven provoz na trati 293 ze Šumperku přes Petrov nad Desnou do Sobotína, která byla poškozena při povodni v roce 1997.
- V Brně byl otevřen další úsek tramvajové trati. Došlo ke spojení zastávek Kotlanova a Jírova v místní části Líšeň.
- Železniční provoz na tratích Smržovka – Josefův Důl, Železný Brod – Tanvald a Liberec–Tanvald–Harrachov převzalo sdružení obcí „Jizerská dráha“. Dopravcem v osobní i nákladní dopravě i provozovatelem dráhy se stala firma GJW Praha.[4]
Červen editovat
- Na zkušebním okruhu u Velimi byl uveden do provozu střídavý napájecí systém 15 kV 16,7 Hz.[5]
Září editovat
- Došlo k zahájení elektrického provozu na trati Brno – Česká Třebová v úseku Česká Třebová – Svitavy, který byl elektrizován soustavou 3 kV DC.[6]
Říjen editovat
- Byl zahájen provoz na třináctikilometrovém úseku dálnice D8 z Doksan do Lovosic.
Listopad editovat
- Na lince B pražského metra byl do provozu uveden nový úsek Českomoravská – Černý Most. Dokončeny však byly pouze tři stanice z celkových pěti; Kolbenova a Hloubětín ještě nebyly dokončeny především z finančních důvodů. Zprovozněny nakonec byly až v letech 2001 (Kolbenova) a 1999 (Hloubětín).
- Do provozu byl uveden jedenáctikilometrový úsek I. železničního koridoru Děčín – státní hranice s Německem.[7]
- Z důvodu vypovězení smlouvy ze strany dopravce GJW Praha převzaly provoz na tratích Smržovka – Josefův Důl, Železný Brod – Tanvald a Liberec–Tanvald–Harrachov opět České dráhy.[8]
Prosinec editovat
- Do provozu byl slavnostně uveden 45,7 km dlouhý úsek I. železničního koridoru Skalice nad Svitavou – Česká Třebová.[9]
Do provozu byla uvedena nová železniční trať Parndorf – Bratislava-Petržalka.[10]
Reference editovat
- ↑ PROKEŠ, Petr. Uzavření tratě č. 333 Nezamyslice - Morkovice. Stránky přátel železnic [online]. Leden 1998 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ NOHEL, Petr. Jízdní zkoušky s prvními třemi tramvajemi KT8D5N. Stránky přátel železnic [online]. Únor 1998 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Prodej jindřichohradeckých úzkorozchodek JHMD. Stránky přátel železnic [online]. Únor 1998 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ PROKEŠ, Petr. „Jizerská dráha“. Stránky přátel železnic [online]. Květen 1998 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ KONEČNÝ, Jiří. Systém 15 kV, 16,7 Hz na ŽZO Cerhenice. Stránky přátel železnic [online]. Červen 1998 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ NOHEL, Petr. Zahájení elektrického provozu v úseku Svitavy - Česká Třebová. Stránky přátel železnic [online]. Září 1998 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ NOHEL, Petr. Modernizace úseku Děčín - státní hranice se SRN dokončena. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 1998 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ PROKEŠ, Petr. GJW Praha ukončila provozování „Jizerské dráhy“. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 1998 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ NOHEL, Petr. Optimalizace úseku Skalice nad Svitavou - Česká Třebová dokončena. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 1998 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Jiří. Trať Parndorf - Bratislava-Petržalka uvedena do provozu. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 1998 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.