Železniční trať Pardubice–Liberec

železniční trať v Česku

Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou dvoukolejného úseku Pardubice – Opatovice nad Labem-Pohřebačka) železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor (s výjimkou úseku trati, který v Jizerských horách leží a nachází se zde i nejvýše položená zastávka na trati),[1] kde je i několik tunelů, do Liberce.

Pardubice–Liberec
zastávka Doubí u Turnova
zastávka Doubí u Turnova
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 030 (Jaroměř–Liberec)
031 (Pardubice–Jaroměř)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 159,8 km
Rozchod koleje 1 435 mm (normální)
Traťová třída D4 – trať 031, C3 – trať 030
Napájecí soustava 3 kV DC (v úseku Pardubice–Jaroměř, zbytek neelektrizován)
Maximální sklon 7 ‰ – trať 031, 15 ‰ – trať 030
Počet kolejí 2 (Pardubice hl. n. – Opatovice n. L.-Pohřebačka)
1 (Opatovice n. L.-Pohřebačka – Liberec)
Maximální rychlost 160 km/h (Stéblová – Opatovice n. L.-Pohřebačka)
120 km/h (Předměřice n. L. – Smiřice)
100 km/h (zbylé úseky)
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať z České Třebové
0,527 Pardubice hlavní nádraží
trať do Prahy
trať do Havlíčkova Brodu
Labe
2,739 Pardubice-Rosice nad Labem
3,307 vl. Synthesia
Silnice II/211
4,755 Pardubice-Semtín
8,099 železniční nehoda u Stéblové
Velká strouha
8,298 Stéblová obec
9,599 Stéblová
12,732 Čeperka
Opatovický kanál
Dálnice D35
Elektrárna Opatovice
15,485 Odb ELNA Opatovice
15,640 Opatovice nad Labem
16,750
0,000
Opatovice nad Labem-Pohřebačka
3,368 Odb Plačice
trať do Velkého Oseka
22,432 Hradec Králové hlavní nádraží
trať do Turnova
trať do Týniště nad Orlicí
Labský náhon
26,718 Předměřice nad Labem
vl. Mlýny Voženílek
Labský náhon
Olšovka
29,054 Lochenice
Sendražický potok
Trotina
trať do Hněvčevsi
33,206 Smiřice
Jordán
34,646 vl. teplárna Černožice
35,150 Černožice
37,070 Semonice
39,699 Jaroměř
trať do Trutnova
Silnice I/33
Silnice II/285
41,904 Jaroměř zastávka
Silnice I/37
Silnice I/37
47,631 Kuks
50,441 Žireč
54,230 Dvůr Králové nad Labem
vl. teplárna (3,9 km)
Silnice II/300
60,804 Bílá Třemešná
Brusnický potok
67,065 Mostek
69,870 Borovnička
Větromlýnský potok
73,922 Borovnice
Silnice I/16
77,208 Horka u Staré Paky
80,243 Levínská Olešnice
trať do Ostroměře
84,891 Stará Paka
trať do Libuně
trať do Trutnova
89,455 Bělá u Staré Paky
Oleška
Oleška
92,889 Libštát
94,677 Košťálov
Silnice II/286
99,015 Nedvězí
102,279 Semily
Silnice II/292
104,210 Říkovský I (297 m)
104,717 Říkovský II (307 m)
105,307 Říkovský III (265 m)
105,733 Říkovský IV (200 m)
trať do Tanvaldu
109,083 Železný Brod
112,704 Líšeňský (424 m)
113,370 Líšný
115,697 Malá Skála
117,529 Rakouský (211 m)
Jizera
120,655 Dolánky
trať do Hradce Králové
123,993 Turnov
trať do Prahy
Dálnice D10
128,567 Doubí u Turnova
131,140 Sychrovský (640 m)
132,074 Sychrov
Mohelka Sychrovský viadukt
133,265 Sedlejovický (77 m)
Mohelka
133,903 Sedlejovice
Dálnice D35
137,570 Hodkovice nad Mohelkou
Mohelka
Mohelka
Mohelka
Mohelka
143,376 Rychnov u Jablonce nad Nisou
most nad Mohelkou (technická památka)
Silnice I/65
147,475 Rádlo
Dálnice D35
149,758 Jeřmanice
155,434 Pilínkov
158,179 trať do České Lípy
Liberec ÚTD
trať do Tanvaldu
Liberec nákladní n.
160,359 Liberec osobní n.
trať do Zawidówa
trať do Žitavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rekonstrukce tratě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi v červenci 2015.

jízdním řádu pro cestující je jízdní řád vlaků osobní dopravy v úseku JaroměřLiberec uveden v tabulce 030, úsek PardubiceJaroměř je uveden v tabulce 031.

Historie

editovat

Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek PardubiceJosefov v roce 1857, úsek Josefov–Turnov v roce 1858 a úsek Turnov–Liberec v roce 1859.[2]

Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[3] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce Králové do Jaroměře.

V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř – Železný Brod.[4]

Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[5]

Rekonstrukce úseků trati

editovat

V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka. V rámci této modernizace zde bylo zřízeno regionální dispečerské pracoviště ovládající úsek Jaroměř (mimo) – Malá Skála (mimo).

Od února 2014 do prosince 2015 probíhalo zdvoukolejnění a modernizace úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. Od prosince 2014 byla stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolnil pro novou zastávku blíže obci.[6][7] Po jejím vzniku od prosince 2015 přestaly vlaky osobní přepravy ve stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu bylo změnou od 4. dubna 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.[8] Tento modernizovaný úsek je ovládán ze stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka, což znamenalo ukončení služby výpravčího a signalistů ve Stéblové a hláskaře v Čeperce.

Na jaře roku 2016 proběhla revitalizace trati Hradec Králové – Trutnov.[9] Především se jednalo o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy původně při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bylo možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou z původních 120 minut na systémových 90 minut.[10] Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci je 120 km/h (s výhledem na 130 km/h). Vlakové soupravy ji mohou využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi.[9]

V roce 2021 začala rekonstrukce v úseku Pardubice-Rosice nad Labem – Stéblová, v rámci které byl úsek zdvoukolejněn v  celém úseku s cílem dosažení traťové rychlosti 160 km/h a zvýšení kapacity dráhy. Ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem bylo vybudováno jedno vnější jazykové nástupiště a jedno ostrovní nástupiště přístupné podchodem. Rekonstrukcí prošla zastávka Pardubice-Semtín a došlo k výstavbě nové zastávky Stéblová obec, která zkrátila docházkovou vzdálenost na vlak. V rámci stavby byl rekonstruován a zdvoukolejněn most přes Labe. V listopadu 2022 začal dvojkolejný provoz a od roku 2024 má být v provozu ETCS, poté má být využita maximální rychlost 160 km/h.[11]

O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.

Železniční nehody

editovat

14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných.

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Stéblové.

4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak.[12] Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.[13]

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030

editovat

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků v úseku
1900 64 Josefov–Liberec–Seidenberg 5 Os Josefov–Železný Brod,
7 Os Železný Brod–Liberec
1921 léto 158 Josefov-Jaroměř–Turnov 6 Os Josefov–Stará Paka,
7 Os Stará Paka–Turnov
142 Praha–Liberec–Seidenberg 2 R + 8 Os Turnov–Liberec
1928/1929 zima 149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec 2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab.,
2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab.–Turnov,
2 R + 9 Os Turnov–Liberec
1937/1938 zima 130 Německý Brod–Pardubice–Liberec 2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab.,
2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka,
3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov,
4 R + 9 Os Turnov–Liberec
1944/1945 503 Pardubice–Turnov 8 Os Josefov–Dvůr Králové n. Lab.,
4 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka,
7 Os Stará Paka–Turnov
160m Liberec–Turnov 2 R + 10 Os
1945/1946 3 Pardubice–Liberec 2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab.
2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka
3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov
4 R + 7 Os Turnov–Liberec
1959/1960 3 Pardubice–Turnov 2 R + 12 Os Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab.
2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka
3 R + 11 Os Stará Paka–Turnov
6 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec 4 R + 8 Os Turnov–Liberec
1988/1989 030 Pardubice–Turnov 4 R + 10 Os Jaroměř–Turnov
070 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec 7 R + 9 Os Turnov–Liberec
2002/2003 030 Jaroměř–Liberec 3 R + 8 Os Jaroměř–Stará Paka
3 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod
4 R + 13 Os Železný Brod–Turnov
5 R + 11 Os Turnov–Liberec
2012/2013 030 Jaroměř–Liberec 9 R + 5 Os Jaroměř–Stará Paka
9 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod
10 R + 10 Os Železný Brod–Turnov
9 R + 10 Os Turnov–Liberec
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031

editovat

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků v úseku
1900 62 Německý Brod–Pardubice–Libava 5 Os Pardubice–Hradec Králové,
6 Os Hradec Králové–Jaroměř
1921 léto 157 Německý Brod–Libava 7 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř
1928/1929 zima 149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec 2 R + 10 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř
1937/1938 zima 130 Německý Brod–Pardubice–Liberec 4 R + 9 Os Pardubice–Hradec Králové,
2 R + 11 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1944/1945 503 Pardubice–Turnov 11 Os Pardubice–Hradec Králové,
1 R + 9 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1945/1946 3 Pardubice–Liberec 2 R + 10 Os Pardubice–Hradec Králové
3 R + 12 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1959/1960 3 Pardubice–Turnov 3 R + 16 Os Pardubice–Hradec Králové
2 R + 12 Os Hradec Králové–Jaroměř
1988/1989 030 Pardubice–Turnov 6 R + 20 Os Pardubice–Hradec Králové
4 R + 16 Os Hradec Králové–Jaroměř
2002/2003 031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř 5 R + 27 Os Pardubice–Hradec Králové
7 R + 20 Os Hradec Králové–Jaroměř
2012/2013 031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř 9 R + 31 Os Pardubice–Hradec Králové
15 R + 23 Os Hradec Králové–Jaroměř
2016/2017 031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř 1 Rx + 18 R + 14 Sp + 42 Os Pardubice–Hradec Králové hl.n.

33 R + 27 Sp + 16 Os Hradec Králové hl.n.–Jaroměř

Vysvětlivky

Rx – rychlík vyšší kvality, R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak

V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[14][15]

Osobní vlaky na elektrizované části trati jsou vedeny motorovými jednotkami 814, motorovými vozy 810 nebo elektrickými jednotkami 440. V úseku z Jaroměře do Staré Paky jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy 810. V úseku ze Staré Paky do Liberce provozuje osobní vlaky od 15. 12. 2019 společnost ARRIVA vlaky s jednotkami Siemens Desiro Classic nebo řady 845. Rychlíky byly sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753 a motorovými jednotkami 814. Od 13. 12. 2020 provozuje na této trati rychlíky linky R14 společnost ARRIVA vlaky se svými motorovými jednotkami řady 845 (převážně řada 845.3).[16]

editovat

Pardubice hlavní nádraží

Pardubice-Rosice nad Labem

Hradec Králové hlavní nádraží

Smiřice

Jaroměř

Stará Paka

Železný Brod

Turnov

Liberec

Stanice a zastávky

editovat

Reference

editovat
  1. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  2. Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
  3. HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010. 
  4. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. [cit. 2011-06-28]. Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  5. KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  6. Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
  7. Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
  8. http://www.zelpage.cz/zpravy/9470 zpráva na portálu ŽelPage
  9. a b PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  10. Pačesná, s. 32
  11. Mezi Pardubicemi a Stéblovou se začne jezdit po dvou kolejích - Zprávy - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2022-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-15. 
  12. http://hradec.idnes.cz/za-smrt-v-autobusu-hradecke-mhd-prirkl-soud-pozustalym-600-tisic-psf-/hradec-zpravy.aspx?c=A120106_110621_hradec-zpravy_klu
  13. KULHAVÝ, Josef. Největší železniční neštěstí v České republice. www.top365.cz [online]. 4-1-2003, rev. 24-10-2013 [cit. 24-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 02-04-2015. 
  14. Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC[nedostupný zdroj]
  15. Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC[nedostupný zdroj]
  16. Rychlíky mezi Ústím a Pardubicemi přes Liberec bude vozit Arriva. iDNES.cz [online]. 2020-10-05 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • EDERER, Antonín. První vlak z Pardubic do Liberce. [s.l.]: Krajské nakl., 1959. 115 s. 
  • VURSTA, Pavel. 130 let Pardubicko-liberecké dráhy 1859–1989. Praha: Nadas, 1989. 183 s. 
  • RACHOTA, Jan. Železniční Hradecko před půlstoletím. [s.l.]: Vydavatelství dopravní literatury, 2007. ISBN 978-80-86765-06-8. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat