Železniční nehoda u Blovic
Železniční nehoda u Blovic se stala 5. srpna 1890 ve 23:15, kdy došlo mezi stanicí Blovice a zastávkou Zdemyslice k vykolejení osobního vlaku jedoucího na trase Vídeň – Cheb a následnému pádu soupravy z traťového náspu. Usmrceno bylo 5 osob, dalších 42 bylo raněno (z toho 10 těžce). Většinu cestujících tvořili uherští vystěhovalci cestující přes Cheb do Hamburku a dále do Ameriky.
Železniční nehoda u Blovic | |||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Čas | 23:15 | ||||||||||||||||||||||||||||
Datum | 5. srpen 1890 | ||||||||||||||||||||||||||||
Místo | železniční most přes Podhrázský potok mezi Blovicemi a Zdemyslicemi | ||||||||||||||||||||||||||||
Stát | Rakousko-Uhersko | ||||||||||||||||||||||||||||
Železniční trať | Vídeň - České Budějovice - Plzeň - Cheb | ||||||||||||||||||||||||||||
Typ nehody | zhroucení mostního pilíře a následný pád z traťového náspu | ||||||||||||||||||||||||||||
Příčina | podemletí mostního pilíře | ||||||||||||||||||||||||||||
Vlaky | jeden osobní | ||||||||||||||||||||||||||||
Počet cestujících | 78 | ||||||||||||||||||||||||||||
Úmrtí | 5 | ||||||||||||||||||||||||||||
Zranění | 42 (z toho 10 těžce) | ||||||||||||||||||||||||||||
Částečný průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||
Legenda | |||||||||||||||||||||||||||||
|
Průběh nehody editovat
Osobní vlak č. 17 zestátněné Dráhy císaře Františka Josefa vyjel z Vídně 5. srpna 1890 v 14:15 odpoledne a měl namířeno přes Plzeň do Chebu.
O dnešním stavu trati pojednává článek Železniční trať Plzeň – České Budějovice.
Již ve 21:00 se kolem Protivína strhl prudký déšť, „při čemž z mraků lily se spousty vody“. Z železniční stanice Blovice vlak vyjel ve 23:10. Vlivem prudkého deště došlo k podemletí středního pilíře mostku blízko strážního domku č. 350, takže ve 23:15 lokomotiva i s 11 vozy vykolejila a souprava se zřítila ze 17 metrů vysokého náspu. Lokomotiva a první vůz (poštovní) nalevo, ostatní vozy napravo. Na místě zemřeli:
- strojvůdce c. k. státní dráhy František Černý z Českých Budějovic, 44 let (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici 6. srpna 1890 ve 13:00),
- topič c. k. státní dráhy Josef Šlosar z Českých Budějovic, 28 let[1] (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici),
- Barbora Kolářová, 54 let, manželka vrchního konduktora z Plzně,
- Terezie Kovacsova, 2 roky, dcera Terezie Kovacsové a sestra Aloise Kovacse,[2]
- neznámá žena (matka zemřelého dítěte),
- tříměsíční dítě (zemřelo při převozu do nemocnice).[3]
V počtu mrtvých se ale zprávy rozcházejí – v následujících dnech se totiž v novinách objevovaly zprávy o dalších čtyřech lidech vylovených z řeky Úslavy. Zraněno bylo 42 lidí, z toho 10 těžce.[4] Pomoc pro zraněné dorazila až za hodinu, kdy přijel vlak s pomocí, neboť konduktor byl z neznámého důvodu poslán do Nezvěstic (5 km), místo do bližších Blovic (2,5 km). Poslední ranění byli z místa odvezeni druhým vlakem do písecké nemocnice až nad ránem.[5] Bez zranění vyvázlo pouze deset osob,[6] ještě tři dny po havárii se pohřešovalo 14-20 osob.[6]
Seznam raněných editovat
Politický katolický týdeník Čech uveřejnil dne 11. srpna 1890 seznam raněných z této nehody. V tomto seznamu není zahrnuto 11 osob, které byly v té době v domácím léčení.
Jméno | Věk | Bydliště | Povolání | Zranění | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
Dieter Karel | 28 | Jännersdorf (Uhry) | krejčí | lehké poranění na hlavě | ženatý |
Filec Václav | 14 | Plzeň | syn konduktéra | lehké poranění na hlavě s otřesem mozku | |
Filcová Kateřina | 34 | Plzně | manželka konduktéra | těžké poranění na hlavě, lehké po těle | |
Krainz Jakub | 46 | Štýrsko | dělník | lehce potlučen | ženatý |
Tiber Jiří | 38 | Neumarkt (Uhry) | dělník | velmi těžce raněn na hlavě i po těle | ženatý |
Horvát Josef | 7 | Miškovec (Uhry) | těžké zranění na hlavě a otřes mozku | ||
Horvátová Anna | 20 | Miškovec (Uhry) | dělnice | lehce pohmožděna | vdaná |
Kovács Alois | 4 | Uhry | otřes mozku s lehkým poraněním hlavy | ||
Kovácsová Teresie | 22 | Uhry | lehké poranění | vdaná | |
Kiefarová Anna | 33 | Uhry | lehké pohmožděniny | ||
Horváthová Brigita | 20 | Uhry | lehce raněna | vdaná | |
Borkoryová Kateřina | 20 | Uhry | lehké zranění, těžké poškození dvou prstů | vdaná | |
Janská Alžběta | 37 | Libín (Podbořany) | lehké poranění, otřes mozku | ||
Dieterová Anna | 20 | Uhry | lehké poranění na prsou | vdaná | |
Tieberová Julie | 30 | Uhry | lehké zranění na těle a otřesení mozku | vdaná | |
Schmidová Julie | 39 | Uhry | zranění na těle | vdaná | |
Piková Marie | 0,2 | Uhry | lehké zranění na těle | ||
Deutsch Josef | 34 | Uhry | dělník | těžce zraněn | ženatý |
Deutschová Josefa | 33 | Uhry | lehké otřesení mozku | vdaná | |
Bajuková Barbora | 32 | Krajina | dělnice | potlučené koleno | |
Bajuk Antonín | 6 | Krajina | nepatrné odřeniny | ||
Bajuková Marie | 8 | Krajina | odřeniny | ||
Prusová Marie | 26 | Krajina | dělnice | lehké zranění | |
Prusová Marie | 3 | Krajina | nepatrné odření a naběhnutí kolena | ||
Frankovičková Božena | Rybník u Záhřebu | dělnice | naběhlé čelo a silné zranění levého oka | ||
Kaiser Josef | 68 | Německý Malíkov u Jindřichova Hradce | lehké naběhnutí nosu | vdovec | |
Bornová Marie | 19 | Plzeň | dcera dozorce | zranění na koleně | |
Adámek Jan | 10 | Plzeň | syn strojvůdce | lehké zranění na spánku |
Následky nehody editovat
O nehodě ihned druhý den (tj. 7. 8.) informovaly Wiener Zeitung, Prager Tagblatt,[7] Linzer Volksblatt, Volksblatt für Stadt und Land, Das Vaterland, Moravská orlice, Čech a Národní politika (ta dokonce na titulní straně[5]). Trať byla plně průjezdná až o týden později, a to 12. srpna 1890. Do té doby musely vlaky jezdit odklonem přes Horažďovice a Klatovy. Členové hasičského sboru Blovice dostali jako odměnu při pomoci odstraňování následků nehody 30 zlatých a pochvalné uznání ředitelství státních drah v Plzni.
Vyšetřování editovat
Generální ředitelství státních drah vydalo vyšetřovací zprávu, ve které uvedlo, že za nehodu mohlo podemletí středního pilíře dvacet let starého mostu přes Podhrázský potok (tehdy Vintýřův potok). Potok pramení u Letin a za osm kilometrů své cesty napájí čtyři rybníky (v Letinech, Chocenickém Újezdě, Drahkově a Seči). Kvůli prudkému dešti došlo k protržení hrází všech čtyř rybníků a vzniklý proud podemlel střední pilíř mostu. Pro potvrzení opravdu vysoké hladiny vodního toku lze použít fakt, že v Plzni stoupla hladina Úslavy (řeky, kam se potok vlévá) o 150 cm nad normál. Projektant mostu počítal s vyšším stavem vodního toku, nikoliv však s protržením hrází (dva otvory měly šířku 4,74 metru).[5] Bylo tedy shledáno, že železniční zřízenci nenesou žádnou vinu na nehodě a jedná se tak o "živelní nehodu, ne o zanedbání služebních pravidel a opatrnosti."
V návaznosti na vyšetřovací zprávu rozhodlo generální ředitelství státních drah o vydání vyhlášky, která na základě hmotnosti stanovovala rozložení železničních vozů v soupravě vlaku tak, aby bylo brzdění co nejefektivnější i v případě mimořádných událostí.[5]
Skutečnost, že se jednalo o nehodu, která zasáhla celé Čechy, svědčí i skutečnost, že ještě v roce 1932 byla nehoda vzpomínána jako jedna z nejhorších železničních nehod na našem území.[8]
Další železniční nehody editovat
Výše popsaná železniční nehoda nebyla v okolí nádraží Blovice jediná, avšak byla nejtragičtější. Druhá zaznamenaná nehoda se stala 8. února 1903, kdy v úseku Blovice - Nezvěstice došlo ke srážce osobního a nákladního vlaku, při kterém se zranilo šest osob.[9]
V srpnu 1916 došlo k sjetí tendru nákladního vlaku na nástupiště blovického nádraží. Nikdo nebyl zraněn, ale trať byla tři hodiny neprůjezdná.[10]
Další nehoda se stala 6. srpna 1938 v šest hodin ráno, kdy došlo k vykolejení jednoho z vozů soupravy nákladního vlaku zhruba jeden kilometr za Blovicemi směrem na Ždírec. Zraněn nebyl nikdo, avšak trať se podařilo zprovoznit až navečer.[11]
Reference editovat
- ↑ Povodeň v Čechách 1890: S úvodní básní Jaroslava Kvapila a četnými původními vyobrazeními. Praha: Otto, 1890, s. [5]. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:7aad9a30-8aee-11dd-a40e-0030487be43a
- ↑ http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04dcc2e0-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:276d55a0-32f0-11de-992b-00145e5790ea&fulltext=blovic
- ↑ http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04dc9bca-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:2768c19b-32f0-11de-992b-00145e5790ea&fulltext=blovic
- ↑ Neštěstí na dráze u Blovic. Světozor. 22. 8. 1990, roč. 24, čís. 39, s. 467. Dostupné online.
- ↑ a b c d Katastrofa na dráze u Blovic. Národní politika. 7. 8. 1890, roč. 8, čís. 215, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ a b Velké neštěstí na dráze u Blovic. Čech (politický týdenník katolický). 8. 8. 1890, roč. 22, čís. 181, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Die Eisenbahn Katastrophe bei Blowitz. Prager Tagblatt. 7. 8. 1890, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Svobodný občan: časopis věnovaný lidu našemu. V Slaném: Fr. Neubert, 08.07.1932, 61(13). s. [2]. ISSN 1804-378X. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkkl/uuid/uuid:6ca28e17-18c3-11e5-bf42-005056b5ed69
- ↑ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 8.2.1903, 11(31). s. 4. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:53f6cc5a-435f-11dd-b505-00145e5790ea
- ↑ Právo lidu: časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. Kukleny u Králova Hradce: Ladislav Pavel, 23.8.1916, 25(190). s. [4]. ISSN 0862-5913. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cuni_fsv/uuid/uuid:958541cb-0063-11e7-9a3e-92f789bb8157
- ↑ Polední list. Praha: Tempo, 07.08.1938, 12(217). ISSN 1804-8838. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9f5353f0-ac47-11e2-ada5-005056825209
Související články editovat
- SANKOT, Jiří. Velké vlakové neštěstí u Zdemyslic v roce 1890. Oficiální stránky obce Chválenice s místními částmi Chouzovy a Želčany [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
- Seznam železničních nehod v Česku
Externí odkazy editovat
- Článek v časopisu Zlatá Praha + fotografie (15. srpna 1890, ročník 7/1889-1890, číslo 39, strana 467 a 468)
- Článek ve Wiener Zeitung 7. srpna 1890
- Článek Ivana Bystřického o nehodě + fotografie
- Seznam raněných
- Článek v Linzer Volksblatt
- Článek v Das Vaterland
- Článek v Moravské orlici a další
- Článek v Pilsner Tagblatt