Šolta (latinsky Solenta) je chorvatský ostrov v Jaderském moři poblíž Splitu. Spolu s okolními ostrůvky tvoří stejnojmennou opčinu.

Šolta
Satelitní snímek ostrova Šolta
Satelitní snímek ostrova Šolta
LokalizaceJaderské moře
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
• ŽupaSplitsko-dalmatská
Topografie
Rozloha58,17 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrcholVela Straža (237 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel1 479 (2001)
Hustota zalidnění25,4 obyv./km²
Největší sídloGrohote
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeměpisné údaje

editovat

Od pevniny dělí ostrov Splitský průliv, od ostrova Drvenik Veli Šoltský průliv a od ostrova Brač Splitská úžina. Ostrov Šolta měří na délku 19 km, jeho šířka dosahuje 5 km. Nejvyšším vrcholem ostrova je Vela Straža (237 m).[1]

Ostrov má rozlohu 58,17 km² a délka jeho pobřeží je 79,5 km.[2] Na ostrově žije 1479 obyvatel. Největší a hlavní osadou je Grohote (425 obyvatel). Další osady jsou Donje Selo, Gornje Selo, Maslinica, Nečujam, Rogač, Srednje Selo a Stomorska.[3] Nacházejí se zde také zátoky Gornja Krušica a Donja Krušica.

Podnebí

editovat

Podnebí ostrova je středomořské s průměrnými teplotami 7,8 °C v lednu a 25,3 °C v červenci. Severovýchodní část ostrova, zejména zátoky Rogač a Nečujam, je vystavena severním větrům. Západní část se zátokou Maslinica je chráněna skupinou ostrůvků před větry s výjimkou severozápadního proudění.[1]

Historie

editovat

Ve starověkém Řecku nesl ostrov jméno Olyntha a staří Římané jej nazývali Solenta. Současný název ostrova Šolta se poprvé objevuje v písemných pramenech ze 14. století. Nejstarší archeologické nálezy na ostrově však dokládají osídlení už v prehistorické době. Další památky pocházejí z období starověkého Říma. Na počátku 7. století v období nájezdů Avarů a Slovanů se na ostrov uchýlili uprchlíci ze Solinu. Ve 13. a 14. století byl ostrov několikrát napaden a obsazen piráty z Omiše a Benátčany. V 16. století se pak z pevniny na ostrov uchýlili uprchlíci před Turky.[1][4] Za druhé světové války byli obyvatelé ostrova násilně vystěhováni.[4]

Hospodářství

editovat

Hlavním zdrojem obživy obyvatel ostrova je zemědělství, zejména pěstování vinné révy, oliv a ovoce, dále pak včelařství, rybolov a cestovní ruch.[1][4]

 
Cesta k vrcholu nejvyššího bodu, Vela Straža.

Doprava

editovat

Hlavním přístavem ostrova je Rogač, kam směřují trajekty ze Splitu.[5] Dalšími přístavy pro trajekty jsou Nečujam a Stomorska. Obce ve vnitrozemí ostrova a přístavy jsou propojeny páteřní silniční komunikací D111.[1] Přístav v Rogači je na ní připojen silnicí D112.

 
Maslinica

Reference

editovat
  1. a b c d e Island of Solta – Dalmatia – Croatia [online]. ITM Agency [cit. 2011-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-20. (anglicky) 
  2. DUPLANČIĆ LEDER, Tea; UJEVIĆ, Tin; ČALA, Mendi. Coastline lenghts and areas of islands in the Croatian part of the Adriatic Sea determined from the topographic maps at the scale of 1 : 25 000. Geoadria. Červen 2004, roč. 9, čís. 1, s. 5–32. Dostupné online [PDF, cit. 2011-06-12]. ISSN 1331-2294. (anglicky) 
  3. Population by Sex and Age, by Settlements, Census [online]. Zagreb: Chorvatský statistický úřad, 2001 [cit. 2011-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Chorvatsko – Šolta [online]. [cit. 2011-06-12]. Dostupné online. 
  5. Rogač [online]. [cit. 2011-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-29. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat