Čárka (Blšany)
Čárka (též Carka, německy Zarch) je částečně zaniklá vesnice u Blšan v okrese Louny. Dochované domy stojí převážně v katastrálním území Liběšovice asi 500 metrů jižně od Liběšovic.
| Čárka | |
|---|---|
 Usedlost naproti kapli | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Blšany |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′20″ s. š., 13°29′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Liběšovice (6,2 km²) |
| Nadmořská výška | 270 m n. m. |
  Čárka | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 12715 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Název vesnice je českého původu a byl odvozen z původního půdorysu vsi. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Czarka (1416), de Czarka (1418), ve vsi Sarcze (1556), ve vsi Cžiarcze (1561), celou Czarku (1575), Zarg a Zarch (1787), Zarch (1846), Čárka a německy Zarch (1854) a Cárka nebo Zarch (1923).[1]
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1461.[1] Při sčítání lidu v letech 1869–1950 bývala Čárka osadou tehdejší obce Liběšovice. V dalších letech osada zanikla.[2]
Přírodní poměry editovat
Osada stojí v katastrálním území Liběšovice s rozlohou 6,2 km².[3] Nachází se v nadmořské výšce okolo 270 metrů na levé straně údolí říčky Blšanky[4] v jihovýchodní části Čeradické plošiny, která je součástí Žatecké pánve.[5]
Pamětihodnosti editovat
Zdejší kapli sv. Anny projektoval v polovině 18. století žatecký architekt Johann Paul Loschy. Postavena byla nákladem 57 zlatých.[6]
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 91 obyvatel (z toho čtyřicet mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků a 76 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 91 obyvatel: jedenáct Čechoslováků a 78 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 109 | 104 | 104 | 113 | 92 | 91 | 91 | 28 |
| Domy | 18 | 19 | 22 | 23 | 21 | 21 | 22 | 20 |
Osobnosti editovat
- Josef Quoika (7. březen 1813, Čárka – 11. prosinec 1900, Litoměřice). Žil v Litoměřicích. Od roku 1843 zde zastával funkci městského lékaře, do 1896 primářem veřejné nemocnice. 1861–1876 člen městského zastupitelstva, několikrát v městské radě. Ve městě založil pěvecký a několik dalších spolků.[10]
- Anton Quoika (14. prosinec 1830, Čárka – 24. leden 1913, Vídeň). Spoluzakladatel Červeného kříže a Spolku pro bezdomovce v Praze. Působil jako generální inspektor cukrovarů v Čechách.[11]
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čárka na Wikimedia Commons
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Čárka, s. 298.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-12-27]. S. 55. Dostupné online.
- ↑ Katastrální území Liběšovice [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel (ed). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 377.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Louny. Dostupné online.
- ↑ Dějiny města Litoměřice. Příprava vydání Oldřich Kotyza, Jan Smetana, Jindřich Tomas. Litoměřice: Město Litoměřice, 1997. 479 s. ISBN 80-238-4357-5. S. 411.
- ↑ Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder. Příprava vydání Ferdinand Seibt, Hans Lemberg, Helmut Slapnicka. Svazek 3. N–Sch. München: R. Oldenbourg Verlag, 2000. 821 s. ISBN 3-486-55973-7. S. 364. (německy)
